Častá cvičení, víc vojáků. NATO posílí své jihovýchodní křídlo, podle Putina provokuje

Nahrávám video
NATO o Rusku
Zdroj: ČT24

Námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. Aliance tak podpoří spojenecké země v oblasti. Oznámil to šéf NATO Jens Stoltenberg. Rumunsko a Bulharsko jsou od ruské anexe Krymu znepokojeny chováním Moskvy. Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu zdůraznil, že USA za Trumpa dodrží závazek týkající se kolektivní obrany.

„Schopnost NATO rychle reagovat na jakoukoliv hrozbu závisí na naší silné a flexibilní struktuře velení. Takže jsme se dohodli na dalších krocích k modernizaci velitelské struktury NATO. Vychází to z doporučení od našich nejvýše postavených velitelů,“ uvedl Stoltenberg.

Osm států NATO už slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru, sdělil šéf Aliance. NATO tak s určitým zpožděním posiluje na jižním konci svého východního křídla.

Aliance už dříve rozhodla o vyslání čtyř mezinárodních praporů NATO do Pobaltí a Polska v reakci na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny. 

„Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku,“ zdůraznil nyní Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech, jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí.

Odstrašování je nutné, míní Stoltenberg

Navíc musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení. „To je lekce ze studené války… vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším zcela jiném bezpečnostním prostředí,“ podotkl generální tajemník NATO.

Český ministr obrany Martin Stropnický Stoltenbergova slova označil za nadsázku s tím, že v současnosti panuje jiná situace. Připomněl slova svého nového amerického kolegy Jamese Mattise, který uvedl, že i za studené války měly obě strany schopnost se čas od času sejít a na určitých věcech dohodnout.

Černé moře je podle Stropnického „součástí bezpečnostního rizika v regionu“. Připomněl, že čeští vojáci se podílejí na zvýšených opatřeních v Pobaltí. Česká výcviková rota je nyní v Litvě a podle Stropnického se počítá s příspěvkem do německého a poté i kanadského uskupení v roce 2018. „V tomto smyslu jsme angažováni dost,“ řekl.

Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu naznačil, že s Trumpovými výroky ohledně zlepšování rusko-amerických vztahů to nebude tak horké. „Nejsme nyní v pozici, abychom spolupracovali na vojenské úrovni. Naši političtí lídři se ale pokusí najít společnou půdu,“ konstatoval Mattis.

Ruské agresivní akce porušily mezinárodní právo a jsou destabilizující.
James Mattis
americký ministr obrany

Mattis chce po evropských státech víc peněz na obranu

Americký ministr zdůraznil význam NATO a slíbil, že USA v případě nutnosti zareagují a zapojí se do kolektivní obrany napadeného státu na základě slavného článku pět smlouvy NATO.

Mattis ale ve středu varoval, že USA by - pokud evropští členové nezačnou na obranu vydávat více peněz než dosud - mohly utlumit své spojenecké závazky. „Moje prohlášení o tom, že každý musí nést spravedlivý díl nákladů, se kterým jsem sem přijel, bylo velmi dobře přijato,“ prohlásil nyní Mattis novinářům.

O věci se podle něj nevedl spor a ministři především diskutovali, jak nejlépe a nejrychleji mohou různé země - vzhledem ke svým podmínkám - své obranné výdaje zvýšit. „Odjíždím odsud s velkým optimismem,“ podotkl.

Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že NATO Moskvu neustále provokuje a snaží se ji vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.

Moskvě vadí hlavně budování nového systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Kreml na kroky NATO reaguje třeba přesunem balistických raket Iskander a protiraketových systémů do Kaliningradu. Některé jednotky také nechal přemístit k západním hranicím Ruska a Evropu provokuje i častými cvičeními. 

„Provokativní aktivita je jednoznačně na straně Moskvy. Aliance spíš reaguje na to, co se odehrává na východ od nás,“ konstatoval generál Jiří Šedivý.

Boj proti IS? Nejdůležitější je výcvik domácích sil, řekl Stoltenberg

Ministři obrany zemí NATO mluvili i o boji s Islámským státem (IS). Podle Stoltenberga si mezinárodní koalice útočící od roku 2014 na Blízkém východě vede dobře. „Bojujeme s jejich propagandou a proti jejich sítím. Islámský stát zůstává jednou z největších výzev ve světě, NATO nebojuje samo, využíváme dekády zkušeností jednotlivých členských států,“ poznamenal šéf Aliance.

Připomněl, že NATO trénuje irácké vojáky a sdílí bezpečnostní data s jeho spojenci na Středním východě a na severu Afriky. Zakládá také nová regionální sídla jako to, jež vzniklo v Kuvajtu. Podle něj je ale nejdůležitějším bodem v cestě za stabilitou trénink domácích sil. „Globální porážka Islámského státu je výzvou pro tuto generaci, která si vyžaduje společné řešení,“ konstatoval Stoltenberg.

Mattis pak zdůraznil, že půjde o delší proces. „Jednoznačně ale hodláme boj urychlit,“ sdělil šéf americké obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněným v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 40 mminutami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
před 2 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, píše místní server

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v neděli místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.
před 4 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 6 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších třináct podle agentury Ukrinform utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...