Častá cvičení, víc vojáků. NATO posílí své jihovýchodní křídlo, podle Putina provokuje

Nahrávám video
NATO o Rusku
Zdroj: ČT24

Námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. Aliance tak podpoří spojenecké země v oblasti. Oznámil to šéf NATO Jens Stoltenberg. Rumunsko a Bulharsko jsou od ruské anexe Krymu znepokojeny chováním Moskvy. Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu zdůraznil, že USA za Trumpa dodrží závazek týkající se kolektivní obrany.

„Schopnost NATO rychle reagovat na jakoukoliv hrozbu závisí na naší silné a flexibilní struktuře velení. Takže jsme se dohodli na dalších krocích k modernizaci velitelské struktury NATO. Vychází to z doporučení od našich nejvýše postavených velitelů,“ uvedl Stoltenberg.

Osm států NATO už slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru, sdělil šéf Aliance. NATO tak s určitým zpožděním posiluje na jižním konci svého východního křídla.

Aliance už dříve rozhodla o vyslání čtyř mezinárodních praporů NATO do Pobaltí a Polska v reakci na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny. 

„Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku,“ zdůraznil nyní Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech, jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí.

Odstrašování je nutné, míní Stoltenberg

Navíc musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení. „To je lekce ze studené války… vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším zcela jiném bezpečnostním prostředí,“ podotkl generální tajemník NATO.

Český ministr obrany Martin Stropnický Stoltenbergova slova označil za nadsázku s tím, že v současnosti panuje jiná situace. Připomněl slova svého nového amerického kolegy Jamese Mattise, který uvedl, že i za studené války měly obě strany schopnost se čas od času sejít a na určitých věcech dohodnout.

Černé moře je podle Stropnického „součástí bezpečnostního rizika v regionu“. Připomněl, že čeští vojáci se podílejí na zvýšených opatřeních v Pobaltí. Česká výcviková rota je nyní v Litvě a podle Stropnického se počítá s příspěvkem do německého a poté i kanadského uskupení v roce 2018. „V tomto smyslu jsme angažováni dost,“ řekl.

Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu naznačil, že s Trumpovými výroky ohledně zlepšování rusko-amerických vztahů to nebude tak horké. „Nejsme nyní v pozici, abychom spolupracovali na vojenské úrovni. Naši političtí lídři se ale pokusí najít společnou půdu,“ konstatoval Mattis.

Ruské agresivní akce porušily mezinárodní právo a jsou destabilizující.
James Mattis
americký ministr obrany

Mattis chce po evropských státech víc peněz na obranu

Americký ministr zdůraznil význam NATO a slíbil, že USA v případě nutnosti zareagují a zapojí se do kolektivní obrany napadeného státu na základě slavného článku pět smlouvy NATO.

Mattis ale ve středu varoval, že USA by - pokud evropští členové nezačnou na obranu vydávat více peněz než dosud - mohly utlumit své spojenecké závazky. „Moje prohlášení o tom, že každý musí nést spravedlivý díl nákladů, se kterým jsem sem přijel, bylo velmi dobře přijato,“ prohlásil nyní Mattis novinářům.

O věci se podle něj nevedl spor a ministři především diskutovali, jak nejlépe a nejrychleji mohou různé země - vzhledem ke svým podmínkám - své obranné výdaje zvýšit. „Odjíždím odsud s velkým optimismem,“ podotkl.

Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že NATO Moskvu neustále provokuje a snaží se ji vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.

Moskvě vadí hlavně budování nového systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Kreml na kroky NATO reaguje třeba přesunem balistických raket Iskander a protiraketových systémů do Kaliningradu. Některé jednotky také nechal přemístit k západním hranicím Ruska a Evropu provokuje i častými cvičeními. 

„Provokativní aktivita je jednoznačně na straně Moskvy. Aliance spíš reaguje na to, co se odehrává na východ od nás,“ konstatoval generál Jiří Šedivý.

Boj proti IS? Nejdůležitější je výcvik domácích sil, řekl Stoltenberg

Ministři obrany zemí NATO mluvili i o boji s Islámským státem (IS). Podle Stoltenberga si mezinárodní koalice útočící od roku 2014 na Blízkém východě vede dobře. „Bojujeme s jejich propagandou a proti jejich sítím. Islámský stát zůstává jednou z největších výzev ve světě, NATO nebojuje samo, využíváme dekády zkušeností jednotlivých členských států,“ poznamenal šéf Aliance.

Připomněl, že NATO trénuje irácké vojáky a sdílí bezpečnostní data s jeho spojenci na Středním východě a na severu Afriky. Zakládá také nová regionální sídla jako to, jež vzniklo v Kuvajtu. Podle něj je ale nejdůležitějším bodem v cestě za stabilitou trénink domácích sil. „Globální porážka Islámského státu je výzvou pro tuto generaci, která si vyžaduje společné řešení,“ konstatoval Stoltenberg.

Mattis pak zdůraznil, že půjde o delší proces. „Jednoznačně ale hodláme boj urychlit,“ sdělil šéf americké obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...