Častá cvičení, víc vojáků. NATO posílí své jihovýchodní křídlo, podle Putina provokuje

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. Aliance tak podpoří spojenecké země v oblasti. Oznámil to šéf NATO Jens Stoltenberg. Rumunsko a Bulharsko jsou od ruské anexe Krymu znepokojeny chováním Moskvy. Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu zdůraznil, že USA za Trumpa dodrží závazek týkající se kolektivní obrany.

„Schopnost NATO rychle reagovat na jakoukoliv hrozbu závisí na naší silné a flexibilní struktuře velení. Takže jsme se dohodli na dalších krocích k modernizaci velitelské struktury NATO. Vychází to z doporučení od našich nejvýše postavených velitelů,“ uvedl Stoltenberg.

Osm států NATO už slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru, sdělil šéf Aliance. NATO tak s určitým zpožděním posiluje na jižním konci svého východního křídla.

Aliance už dříve rozhodla o vyslání čtyř mezinárodních praporů NATO do Pobaltí a Polska v reakci na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny. 

„Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku,“ zdůraznil nyní Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech, jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí.

Odstrašování je nutné, míní Stoltenberg

Navíc musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení. „To je lekce ze studené války… vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším zcela jiném bezpečnostním prostředí,“ podotkl generální tajemník NATO.

Český ministr obrany Martin Stropnický Stoltenbergova slova označil za nadsázku s tím, že v současnosti panuje jiná situace. Připomněl slova svého nového amerického kolegy Jamese Mattise, který uvedl, že i za studené války měly obě strany schopnost se čas od času sejít a na určitých věcech dohodnout.

Černé moře je podle Stropnického „součástí bezpečnostního rizika v regionu“. Připomněl, že čeští vojáci se podílejí na zvýšených opatřeních v Pobaltí. Česká výcviková rota je nyní v Litvě a podle Stropnického se počítá s příspěvkem do německého a poté i kanadského uskupení v roce 2018. „V tomto smyslu jsme angažováni dost,“ řekl.

Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu naznačil, že s Trumpovými výroky ohledně zlepšování rusko-amerických vztahů to nebude tak horké. „Nejsme nyní v pozici, abychom spolupracovali na vojenské úrovni. Naši političtí lídři se ale pokusí najít společnou půdu,“ konstatoval Mattis.

Ruské agresivní akce porušily mezinárodní právo a jsou destabilizující.
James Mattis
americký ministr obrany

Mattis chce po evropských státech víc peněz na obranu

Americký ministr zdůraznil význam NATO a slíbil, že USA v případě nutnosti zareagují a zapojí se do kolektivní obrany napadeného státu na základě slavného článku pět smlouvy NATO.

Mattis ale ve středu varoval, že USA by - pokud evropští členové nezačnou na obranu vydávat více peněz než dosud - mohly utlumit své spojenecké závazky. „Moje prohlášení o tom, že každý musí nést spravedlivý díl nákladů, se kterým jsem sem přijel, bylo velmi dobře přijato,“ prohlásil nyní Mattis novinářům.

O věci se podle něj nevedl spor a ministři především diskutovali, jak nejlépe a nejrychleji mohou různé země - vzhledem ke svým podmínkám - své obranné výdaje zvýšit. „Odjíždím odsud s velkým optimismem,“ podotkl.

Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že NATO Moskvu neustále provokuje a snaží se ji vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.

Moskvě vadí hlavně budování nového systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Kreml na kroky NATO reaguje třeba přesunem balistických raket Iskander a protiraketových systémů do Kaliningradu. Některé jednotky také nechal přemístit k západním hranicím Ruska a Evropu provokuje i častými cvičeními. 

„Provokativní aktivita je jednoznačně na straně Moskvy. Aliance spíš reaguje na to, co se odehrává na východ od nás,“ konstatoval generál Jiří Šedivý.

Boj proti IS? Nejdůležitější je výcvik domácích sil, řekl Stoltenberg

Ministři obrany zemí NATO mluvili i o boji s Islámským státem (IS). Podle Stoltenberga si mezinárodní koalice útočící od roku 2014 na Blízkém východě vede dobře. „Bojujeme s jejich propagandou a proti jejich sítím. Islámský stát zůstává jednou z největších výzev ve světě, NATO nebojuje samo, využíváme dekády zkušeností jednotlivých členských států,“ poznamenal šéf Aliance.

Připomněl, že NATO trénuje irácké vojáky a sdílí bezpečnostní data s jeho spojenci na Středním východě a na severu Afriky. Zakládá také nová regionální sídla jako to, jež vzniklo v Kuvajtu. Podle něj je ale nejdůležitějším bodem v cestě za stabilitou trénink domácích sil. „Globální porážka Islámského státu je výzvou pro tuto generaci, která si vyžaduje společné řešení,“ konstatoval Stoltenberg.

Mattis pak zdůraznil, že půjde o delší proces. „Jednoznačně ale hodláme boj urychlit,“ sdělil šéf americké obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...