Ruskou federaci znepokojuje expanze NATO směrem na východ Evropy. Moskva proto bude muset zavést protiopatření, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Do Kaliningradu zamíří další balistické rakety Iskander a protiraketové systémy S-400, oznámil pak šéf obranného výboru Státní dumy Viktor Ozerov.
Moskva vyzbrojí Kaliningrad. U hranic s EU chce víc raket s doletem do střední Evropy
Rusko dočasně rozmístilo systémy Iskander v oblasti Kaliningradu již předloni a loni v rámci vojenských cvičení. „Proč reagujeme na rozšíření NATO tak emocionálně? Jsme znepokojeni rozhodnutími NATO,“ sdělil Putin ruské televizi REN TV.
O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě, který Moskvě tak vadí, rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.
Podle Putina Západ záměrně hledá vnějšího nepřítele, aby v Alianci „udržel kázeň“. „Když se stát stane členem NATO, je pro něj těžké protivit se tlaku tak velké země, jako jsou Spojené státy. Musíme v této souvislosti podniknout protiopatření a vystavit možnosti našeho raketového útoku objekty, které nás ohrožují,“ konstatoval ruský prezident.
Už dříve prohlásil, že budovaný protiraketový systém ohrozí globální bezpečnost. Tvrdil ale, že Rusko se do nového zbrojení nenechá zatáhnout.
„Symetrickou“ odpovědí na americký protiraketový systém může být i rozmisťování ruských zbraní schopných zasáhnout území třetích států, kde se americké vojenské objekty nacházejí. „Rusko tuto situaci sleduje a je připraveno reagovat,“ sdělil Ozerov. Rakety s doletem stovek kilometrů mohou zasáhnout i Berlín, případně střední Evropu.
Rusové už mají v Kaliningradu protiraketové systémy S-300, nyní tam pošlou i S-400. „Ten je mnohem výkonnější. Dosah má až 450 kilometrů. Rusové mají v Kaliningradu dvě letecké základny. Je tam i přístav, který jako jediný v Baltské oblasti v zimě nezamrzá,“ připomněl generál v záloze Jiří Šedivý.
Před ruskými provokacemi varoval litevský ministr zahraničí
Ruské zbraně v Kaliningradu nejvíc znepokojují Poláky a hlavně Pobaltí. Šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius před pár dny varoval před možnými záměry Kremlu, který by se podle něj v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump.
Pobaltí sleduje jeho nástup s obavami. Americký miliardář během kampaně Putina často chválil jako schopného lídra. Republikán také varoval, že reakce USA na případnou agresi není samozřejmá, pokud spojenci nedodržují své finanční závazky. Dohodnutá dvě procenta HDP dává z pobaltských zemí do rozpočtu Aliance zatím jen Estonsko.
Aliance plánuje, že do Pobaltí pošle v nejbližší době více vojáků. Barack Obama přitom slibuje, že na plánech se nic nemění, dokud je ve funkci.
Vyslání čtyř mezinárodních praporů NATO je reakcí na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny. Boje si už vyžádaly na 10 tisíc lidských životů a podmínky z mírových dohod z Minsku stále nebyly naplno splněny.
Podle generála Šedivého se Rusko chová mnohem agresivněji než NATO. Do západního a jižního vojenského okruhu chce přesunout nové jednotky.
„Ve srovnání s vojsky (NATO), která by měla v budoucnu rotovat na území Pobaltí a Polska, je ten poměr významně na straně ruských pozemních sil. Rusové zároveň rozmisťují i letecké síly a protiraketové systémy, takže provokativní aktivita je jednoznačně na straně Moskvy. Aliance spíš reaguje na to, co se odehrává na východ od nás,“ konstatoval Šedivý.