Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení

Americký protiraketový systém budovaný v Evropě ohrožuje globální bezpečnost, tvrdí šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle něj je spuštění štítu začátkem nových závodů ve zbrojení, Moskva se do něj ale zatáhnout nedá. Rusko pouze přijme opatření ke zvýšení své bezpečnosti, uvedl prezident. Podle ruského listu Novaja Gazeta se ale Rumunsko a Polsko mohou stát cílem odvetných akcí Moskvy.

Zástupci NATO a USA spustili ve čtvrtek obranný systém v Rumunsku za 800 milionů dolarů, hned v pátek byla oficiálně zahájena výstavba základny v Polsku. Spojené státy opakují, že jde pouze o obranu USA a Evropy proti blízkovýchodním hrozbám.

Hovoří se hlavně o Íránu, s nímž byla sice uzavřena dohoda o jeho jaderném programu, nikdo ale neví, jak se bude situace vyvíjet za pár desítek let. Washington odmítá, že by cílil na Moskvu, s níž má napjaté vztahy zejména po ruské anexi ukrajinského Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

Není to obranný systém, ale součást jaderného strategického potenciálu USA, přenesená na periferii. Kde jsou teď íránské jaderné hrozby? Neexistují. Ale vytváření protiraketové obrany pokračuje.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Ruská diplomacie tvrdí, že protiraketový deštník porušuje dohodu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, protože by systém mohl být využit i k odpálení řízené střely – ne jen k obraně.

„Teď, po rozmístění prvků protiraketové obrany (v Evropě), budeme nuceni přemýšlet o tom, jak odstranit hrozby vznikající vůči národní bezpečnosti Ruské federace,“ prohlásil Putin. Současně upozornil, že Rusko neustále upravuje plány výstavby svých ozbrojených sil podle měnící se mezinárodní situace, kterou budování štítu zhoršuje.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Raketa RS-24 Jars
Zdroj: Youtube/Steel Monsters

Ruský list Novaja gazeta varoval, že pokud Rumunsko a Polsko budou rozmisťovat na svém území nové zbraně, může přijít ze strany Ruska odveta. Vojenský expert generálplukovník Jurij Netkačev podle deníku Novaja gazeta uvedl, že Moskva zaměří zbraně právě na tyto nové cíle.

„To není žádná senzace, protože oficiální představitelé v Moskvě již dříve opakovaně říkali, že Rusko přijme nezbytná vojensko-technická opatření v případě posunu infrastruktury NATO k ruským hranicím,“ poznamenal generál.

Rusko má prostředky k likvidaci štítu

K případné likvidaci amerických protiraketových komplexů by Rusové mohli využít střely s plochou dráhou letu systému Kalibr NK odpalované z moře, které se osvědčily při zásazích v Sýrii a které mohou nést konvenční i jaderné hlavice. Mají dolet až 2600 kilometrů, takže z Černého moře zaručeně zasáhnou jakýkoli cíl na území Rumunska i Polska.

Využít by bylo možné i raketový komplex operativně taktického určení Iskander-M, který již podstoupil úspěšné testy, dodává ruský list.

obrázek
Zdroj: ČT24

O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...