Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení

Americký protiraketový systém budovaný v Evropě ohrožuje globální bezpečnost, tvrdí šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle něj je spuštění štítu začátkem nových závodů ve zbrojení, Moskva se do něj ale zatáhnout nedá. Rusko pouze přijme opatření ke zvýšení své bezpečnosti, uvedl prezident. Podle ruského listu Novaja Gazeta se ale Rumunsko a Polsko mohou stát cílem odvetných akcí Moskvy.

Zástupci NATO a USA spustili ve čtvrtek obranný systém v Rumunsku za 800 milionů dolarů, hned v pátek byla oficiálně zahájena výstavba základny v Polsku. Spojené státy opakují, že jde pouze o obranu USA a Evropy proti blízkovýchodním hrozbám.

Hovoří se hlavně o Íránu, s nímž byla sice uzavřena dohoda o jeho jaderném programu, nikdo ale neví, jak se bude situace vyvíjet za pár desítek let. Washington odmítá, že by cílil na Moskvu, s níž má napjaté vztahy zejména po ruské anexi ukrajinského Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

Není to obranný systém, ale součást jaderného strategického potenciálu USA, přenesená na periferii. Kde jsou teď íránské jaderné hrozby? Neexistují. Ale vytváření protiraketové obrany pokračuje.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Ruská diplomacie tvrdí, že protiraketový deštník porušuje dohodu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, protože by systém mohl být využit i k odpálení řízené střely – ne jen k obraně.

„Teď, po rozmístění prvků protiraketové obrany (v Evropě), budeme nuceni přemýšlet o tom, jak odstranit hrozby vznikající vůči národní bezpečnosti Ruské federace,“ prohlásil Putin. Současně upozornil, že Rusko neustále upravuje plány výstavby svých ozbrojených sil podle měnící se mezinárodní situace, kterou budování štítu zhoršuje.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Raketa RS-24 Jars
Zdroj: Youtube/Steel Monsters

Ruský list Novaja gazeta varoval, že pokud Rumunsko a Polsko budou rozmisťovat na svém území nové zbraně, může přijít ze strany Ruska odveta. Vojenský expert generálplukovník Jurij Netkačev podle deníku Novaja gazeta uvedl, že Moskva zaměří zbraně právě na tyto nové cíle.

„To není žádná senzace, protože oficiální představitelé v Moskvě již dříve opakovaně říkali, že Rusko přijme nezbytná vojensko-technická opatření v případě posunu infrastruktury NATO k ruským hranicím,“ poznamenal generál.

Rusko má prostředky k likvidaci štítu

K případné likvidaci amerických protiraketových komplexů by Rusové mohli využít střely s plochou dráhou letu systému Kalibr NK odpalované z moře, které se osvědčily při zásazích v Sýrii a které mohou nést konvenční i jaderné hlavice. Mají dolet až 2600 kilometrů, takže z Černého moře zaručeně zasáhnou jakýkoli cíl na území Rumunska i Polska.

Využít by bylo možné i raketový komplex operativně taktického určení Iskander-M, který již podstoupil úspěšné testy, dodává ruský list.

obrázek
Zdroj: ČT24

O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...