Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení

Americký protiraketový systém budovaný v Evropě ohrožuje globální bezpečnost, tvrdí šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle něj je spuštění štítu začátkem nových závodů ve zbrojení, Moskva se do něj ale zatáhnout nedá. Rusko pouze přijme opatření ke zvýšení své bezpečnosti, uvedl prezident. Podle ruského listu Novaja Gazeta se ale Rumunsko a Polsko mohou stát cílem odvetných akcí Moskvy.

Zástupci NATO a USA spustili ve čtvrtek obranný systém v Rumunsku za 800 milionů dolarů, hned v pátek byla oficiálně zahájena výstavba základny v Polsku. Spojené státy opakují, že jde pouze o obranu USA a Evropy proti blízkovýchodním hrozbám.

Hovoří se hlavně o Íránu, s nímž byla sice uzavřena dohoda o jeho jaderném programu, nikdo ale neví, jak se bude situace vyvíjet za pár desítek let. Washington odmítá, že by cílil na Moskvu, s níž má napjaté vztahy zejména po ruské anexi ukrajinského Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

Není to obranný systém, ale součást jaderného strategického potenciálu USA, přenesená na periferii. Kde jsou teď íránské jaderné hrozby? Neexistují. Ale vytváření protiraketové obrany pokračuje.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Ruská diplomacie tvrdí, že protiraketový deštník porušuje dohodu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, protože by systém mohl být využit i k odpálení řízené střely – ne jen k obraně.

„Teď, po rozmístění prvků protiraketové obrany (v Evropě), budeme nuceni přemýšlet o tom, jak odstranit hrozby vznikající vůči národní bezpečnosti Ruské federace,“ prohlásil Putin. Současně upozornil, že Rusko neustále upravuje plány výstavby svých ozbrojených sil podle měnící se mezinárodní situace, kterou budování štítu zhoršuje.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Raketa RS-24 Jars
Zdroj: Youtube/Steel Monsters

Ruský list Novaja gazeta varoval, že pokud Rumunsko a Polsko budou rozmisťovat na svém území nové zbraně, může přijít ze strany Ruska odveta. Vojenský expert generálplukovník Jurij Netkačev podle deníku Novaja gazeta uvedl, že Moskva zaměří zbraně právě na tyto nové cíle.

„To není žádná senzace, protože oficiální představitelé v Moskvě již dříve opakovaně říkali, že Rusko přijme nezbytná vojensko-technická opatření v případě posunu infrastruktury NATO k ruským hranicím,“ poznamenal generál.

Rusko má prostředky k likvidaci štítu

K případné likvidaci amerických protiraketových komplexů by Rusové mohli využít střely s plochou dráhou letu systému Kalibr NK odpalované z moře, které se osvědčily při zásazích v Sýrii a které mohou nést konvenční i jaderné hlavice. Mají dolet až 2600 kilometrů, takže z Černého moře zaručeně zasáhnou jakýkoli cíl na území Rumunska i Polska.

Využít by bylo možné i raketový komplex operativně taktického určení Iskander-M, který již podstoupil úspěšné testy, dodává ruský list.

obrázek
Zdroj: ČT24

O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 46 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...