Litva: Putin může chtít před nástupem Trumpa otestovat NATO v Pobaltí

5 minut
Zpravodaj ČT: Pobaltí má obavy z ukrajinského scénáře
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump. Alianci před možnými záměry Kremlu varoval šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius, který řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí, stejně jako o syrské Aleppo.

Pobaltí sleduje nástup Trumpa s obavami. Americký miliardář během kampaně Putina často chválil jako schopného lídra. Republikán také varoval, že reakce USA na případnou agresi není samozřejmá, pokud spojenci nedodržují své finanční závazky.

Dohodnutá dvě procenta HDP dává z pobaltských zemí do rozpočtu Aliance zatím jen Estonsko, Litva se k tomu ale pomalu blíží a bude se snažit ukázat Západu, že je spolehlivým partnerem.

Země bývala součástí Sovětského svazu a hraničí s ruským Kaliningradem. Tam Kreml soustřeďuje radary, systémy protivzdušné obrany či protilodní střely, což okolní země znepokojuje.

Moskva je tedy v Litvě vnímána jako bezprostřední vojenská hrozba. „Rusko není supervelmocí, je to superproblém,“ řekl BBC Linkevičius. Putin by mohl využít týdnů, které zbývají do Trumpova nástupu, k otestování vojenské připravenosti a diplomatických schopností Aliance, míní litevský ministr.

Pobaltské země považují rozpínavost Ruska za reálnou hrozbu. V uplynulých měsících ruská vojenská letadla několikrát narušila vzdušný prostor Litvy a Estonska. Klidu nepomáhají ani ruská cvičení blízko hranic nebo rozmístění Iskanderů v Kalininagradu. Ruská média si navíc v poslední době nejednou pohrávala s plánem napadení Pobaltí, které by mělo trvat maximálně dva dny.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Upozornil, že nová americká vláda začne pracovat až ve druhé polovině ledna. „Mám velký strach a obavy z tohoto období nejen kvůli našemu regionu, ale také doufám, že Aleppo do té doby nezmizí z mapy,“ podotkl šéf litevské diplomacie.

Litevci si ještě pamatují ruské tanky v ulicích

Rusko trvá na tom, že hrozbou není – to NATO se podle něj snaží rozpínat směrem na východ a znepokojuje Rusy. Mnozí Litevci ale těmto řečem nevěří, protože uplynulo jen 25 let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilniusu tanky, aby potlačily pokojné protesty za nezávislost.

„Nejlépe pochopí Rusko ti, kteří jsou mu nejblíž. Pamatuji si zvuk tanků na ulicích, útočící ruské vojáky. Takže být v tomto ohledu naivní – to je ta poslední věc, co bych udělal,“ sdělil BBC opoziční politik Gabrielius Landsbergis.

Letáky mají připravit civilisty na ruskou invazi

Litva se už rozhodla opět zavést povinnou vojnu a úřady rozdávají letáky, které radí lidem, co dělat v případě ruské invaze – třeba jak identifikovat různá ruská obrněná vozidla nebo jak informovat litevské ozbrojené síly během války.

„Je to budíček, neříká, že sem jdou, ale že hrozba roste každým dnem,“ podotkl major Linas Idzelis. Litevci ale doufají, že Trump nakonec začne sdílet jejich názor a bude považovat Rusko spíš za hrozbu než za možného partnera.

Litva, stejně jako Lotyšsko a Estonsko, vstoupila do NATO v roce 2004. Vztahy Ruska s pobaltskými republikami se výrazně zhoršily od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo vojensky proruské separatisty na východě Ukrajiny.

Aliance plánuje, že do Pobaltí pošle v nejbližší době více vojáků. Barack Obama přitom slibuje, že na plánech se nic nemění, dokud je ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...