Litva: Putin může chtít před nástupem Trumpa otestovat NATO v Pobaltí

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump. Alianci před možnými záměry Kremlu varoval šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius, který řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí, stejně jako o syrské Aleppo.

Pobaltí sleduje nástup Trumpa s obavami. Americký miliardář během kampaně Putina často chválil jako schopného lídra. Republikán také varoval, že reakce USA na případnou agresi není samozřejmá, pokud spojenci nedodržují své finanční závazky.

Dohodnutá dvě procenta HDP dává z pobaltských zemí do rozpočtu Aliance zatím jen Estonsko, Litva se k tomu ale pomalu blíží a bude se snažit ukázat Západu, že je spolehlivým partnerem.

Země bývala součástí Sovětského svazu a hraničí s ruským Kaliningradem. Tam Kreml soustřeďuje radary, systémy protivzdušné obrany či protilodní střely, což okolní země znepokojuje.

Moskva je tedy v Litvě vnímána jako bezprostřední vojenská hrozba. „Rusko není supervelmocí, je to superproblém,“ řekl BBC Linkevičius. Putin by mohl využít týdnů, které zbývají do Trumpova nástupu, k otestování vojenské připravenosti a diplomatických schopností Aliance, míní litevský ministr.

Pobaltské země považují rozpínavost Ruska za reálnou hrozbu. V uplynulých měsících ruská vojenská letadla několikrát narušila vzdušný prostor Litvy a Estonska. Klidu nepomáhají ani ruská cvičení blízko hranic nebo rozmístění Iskanderů v Kalininagradu. Ruská média si navíc v poslední době nejednou pohrávala s plánem napadení Pobaltí, které by mělo trvat maximálně dva dny.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Upozornil, že nová americká vláda začne pracovat až ve druhé polovině ledna. „Mám velký strach a obavy z tohoto období nejen kvůli našemu regionu, ale také doufám, že Aleppo do té doby nezmizí z mapy,“ podotkl šéf litevské diplomacie.

Litevci si ještě pamatují ruské tanky v ulicích

Rusko trvá na tom, že hrozbou není – to NATO se podle něj snaží rozpínat směrem na východ a znepokojuje Rusy. Mnozí Litevci ale těmto řečem nevěří, protože uplynulo jen 25 let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilniusu tanky, aby potlačily pokojné protesty za nezávislost.

„Nejlépe pochopí Rusko ti, kteří jsou mu nejblíž. Pamatuji si zvuk tanků na ulicích, útočící ruské vojáky. Takže být v tomto ohledu naivní – to je ta poslední věc, co bych udělal,“ sdělil BBC opoziční politik Gabrielius Landsbergis.

Letáky mají připravit civilisty na ruskou invazi

Litva se už rozhodla opět zavést povinnou vojnu a úřady rozdávají letáky, které radí lidem, co dělat v případě ruské invaze – třeba jak identifikovat různá ruská obrněná vozidla nebo jak informovat litevské ozbrojené síly během války.

„Je to budíček, neříká, že sem jdou, ale že hrozba roste každým dnem,“ podotkl major Linas Idzelis. Litevci ale doufají, že Trump nakonec začne sdílet jejich názor a bude považovat Rusko spíš za hrozbu než za možného partnera.

Litva, stejně jako Lotyšsko a Estonsko, vstoupila do NATO v roce 2004. Vztahy Ruska s pobaltskými republikami se výrazně zhoršily od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo vojensky proruské separatisty na východě Ukrajiny.

Aliance plánuje, že do Pobaltí pošle v nejbližší době více vojáků. Barack Obama přitom slibuje, že na plánech se nic nemění, dokud je ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 1 hhodinou

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 3 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.