Martin Schulz mění Brusel za Berlín. Může být kancléřem, nebo šéfem diplomacie

Nahrávám video

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v Bruselu oficiálně oznámil, že příští rok už nechce stát v čele europarlamentu a bude se věnovat pouze německé politice. Jakou roli bude Schulz v Berlíně zastávat, ale podle listu Die Welt stále není jisté. V parlamentních volbách na podzim příštího roku by mohl vést kandidátku své strany SPD a utkat se s pravicovou premiérkou Angelou Merkelovou (CDU).

Schulzovi, který je v Evropském parlamentu od roku 2012, končí druhý mandát začátkem příštího roku a o třetí už usilovat nehodlá. Místo toho se chce věnovat politice na spolkové úrovni. „Za evropský projekt budu do budoucna bojovat z národní úrovně,“ oznámil Schulz v europarlamentu.

„Během posledních měsíců se v tisku objevilo hodně spekulací o mé budoucnosti. Nyní jsem se rozhodl. Nebudu potřetí kandidovat na předsedu Evropského parlamentu. Příští rok budu kandidovat do německého Spolkového sněmu jako lídr kandidátky SPD v Severním Porýní-Vestfálsku,“ dodal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle médií by 60letý politik chtěl v parlamentních volbách 2017 vést kandidátku své strany SPD a utkat se s Angelou Merkelovou, která potvrdila svou další kandidaturu o víkendu.

O Schulzovi se jako o možném kandidátovi na kancléře v Německu mluví už několik měsíců. Dosud se ale čeká na to, jak se k možné vlastní kandidatuře postaví šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel, který je podle komentářů neoblíbený a zatím s rozhodnutím váhá. SPD má oficiálně určit svého kandidáta proti Merkelové na konci ledna. 

Ještě nedávno byl Schulz jedním ze zvažovaných kandidátů na post německého prezidenta. CDU a SPD se ale nakonec shodly na dosavadním ministrovi zahraničí Franku-Walterovi Steinmeirovi. Schulz by tak už po únorové prezidentské volbě mohl získat právě funkci šéfa diplomacie. Podle průzkumů by ho na pozici ministra zahraničí rádo vidělo 54 procent Němců.

Nahrávám video

„Věci se sešly: Německo získá s Frankem-Walterem Steinmeierem skvělého nového prezidenta a s Martinem Schulzem možnost mít kompetentního a mezinárodně uznávaného ministra zahraničí,“ podotkl mluvčí vlivného levého křídla v SPD Matthias Miersch.

Podle předsedy poslaneckého klubu SPD je rozhodnutí Martina Schulze velkou ztrátou pro Evropský parlament, ale velkým vítězstvím pro německý Spolkový sněm.

Krok Schulze uvítala Alternativa pro Německo (AfD), podle níž politik ztělesňuje aroganci evropských institucí a přiláká tak k AfD další voliče.

  • Martin Schulz je předsedou Evropského parlamentu od ledna 2012, v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella. Na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovuzvolen do jeho čela.
  • Předtím od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP - Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).
  • Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.
  • Martin Schulz se narodil 20. prosince 1955 v Hehlrathu v Severním Porýní-Vestfálsku. Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.
  • V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou. Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strana Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení.
  • Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.
  • Schulz je ženatý a má dvě děti. Je fanouškem fotbalového týmu 1. FC Kolín nad Rýnem. Kromě rodné němčiny hovoří též francouzsky, anglicky, nizozemsky a italsky.

Nového kandidáta představí lidovci v prosinci

Šéf evropských lidovců Manfred Weber oznámil, že tato největší parlamentní frakce oznámí svého kandidáta na nového předsedu europarlamentu v prosinci. Na otázky novinářů, jestli se o funkci bude ucházet on sám, nechtěl Weber přímo odpovědět, ale ani to nevyloučil.

Jako další možní kandidáti za EPP se uvádějí irská poslankyně Mairead McGuinnessová, bývalý slovinský ministr zahraničí Alojz Peterle, někdejší francouzský ministr pro evropské záležitosti Alain Lamassoure a bývalý italský komisař Antonio Tajani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled