Německá kancléřka a předsedkyně křesťanských demokratů (CDU) Angela Merkelová se rozhodla příští rok znovu ucházet o funkci. Na večerní tiskové konferenci připustila, že rozhodnutí pokračovat i po 11 letech ve funkci kancléřky bylo všechno možné, jen ne jednoduché. „Jsem připravena - chci dál sloužit Německu,“ ujistila.
Merkelová: Jsem připravena dál sloužit Německu
Kancléřka nejdříve oznámila své rozhodnutí na probíhající schůzi své strany, o několik hodin později jej potvrdila na tiskové konferenci. „Mám pocit, že mohu své zemi i své straně vrátit něco, co mi daly. Tyto volby budou jako žádné dosud - minimálně od znovusjednocení ne - obtížné,“ poznamenala Merkelová.
Varianta, že se bude ucházet o další funkční období, se všeobecně očekávala. Zhruba za dva týdny se koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky potvrdit v čele strany. Parlamentní volby v Německu proběhnou příští rok v září.
Angela Merkelová předsedá křesťanským demokratům už od roku 2000, déle to dokázal jen Helmut Kohl, který stranu vedl 25 let. Kancléřkou se Merkelová stala jako první žena v dějinách spolkové republiky v listopadu 2005, tedy před jedenácti lety. Pokud bude vládu sestavovat i počtvrté, překoná tím Konrada Adenaura (v čele kabinetu 1949-63) a vyrovná se Helmutu Kohlovi (1982-98).
Merkelová prochází kolem fotografie Konrada Adenauera
S oznámením kandidatury Merkelová dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle. „A ta přišla právě dnes,“ ujistila kancléřka.
Seehofer rozhodnutí Merkelové vítá
Důvodem, proč si dvaašedesátiletá politička dávala na čas, bylo i to, že čekala, až se urovnají spory se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) o řešení migrační krize. Ty dvojici partnerských stran rozdělily nejvíce za poslední desítky let a jednu dobu to dokonce vypadalo, že bavorská CSU Merkelovou znovu nepodpoří. Jak z CDU, tak z CSU ale v poslední době zaznívaly hlasy, že by kancléřka měla kandidovat znovu.
Seehofer proto nyní její rozhodnutí přivítal. „Je dobře, že je nyní jasno,“ prohlásil podle agentury DPA. Na tomto základě podle něj bude jasné, s jakými tématy strany půjdou do společné předvolební kampaně a kde přetrvávají rozdíly. Nicméně nyní nemůže být o „společné kandidátce na kancléře“ žádných pochyb, dodal.
„Máme kancléřku a chceme, aby jí také zůstala. Je důležité, že máme někoho, kdo dokáže udržet společnost pohromadě,“ poznamenal místopředseda CDU Armin Laschet.
Její letitá strategie spočívala podle odborníků hlavně ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. „Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích – až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu,“ vysvětlil. Konsenzuální styl politiky Merkelové a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našel u Němců pozitivní ohlas. „Němci vůči ní cítí respekt, ale ne oddanost,“ dodal komentátor serveru Politico.eu Matthew Karnitschnig.
Typické gesto Angely Merkelové
Většina Němců chce za kancléřku právě Merkelovou
Před minulými volbami v roce 2013 stačilo Merkelové k úspěchu jednoduché heslo 'Znáte mě', v těch následujících by to mohlo být považováno skoro za provokaci.
Dvaašedesátiletá Merkelová patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky, i když ji oslabily rostoucí výhrady obyvatelstva k její migrační politice. To se promítlo do propadu křesťanských demokratů, kteří by ve volbách mohli dostat kolem 32 procent hlasů, tedy o téměř deset procentních bodů méně než v předchozích volbách v roce 2013. V rámci pravice ale nemá podle všeobecného mínění rovného soupeře a je mnohem populárnější než kterýkoli sociálnědemokratický politik.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění si 55 procent Němců přeje, aby Merkelová zůstala kancléřkou.
Velkou autoritu si politička udržuje i v zahraničí, kde ji po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách označil deník The New York Times za poslední obránkyni humanistických hodnot na Západě. Ve čtvrtek ji podpořil i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.
GALERIE
Angela
České politiky rozhodnutí Merkelové nepřekvapilo
Podle zástupců české politické scény se opětovná kandidatura kancléřky Merkelové na nejvyšší vládní úřad v zemi dala čekat. „Dalo se to čekat. Je mimořádnou osobností,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Pro KDU-ČSL je Merkelové CDU partnerskou stranou na evropské úrovni.
„Rozhodnutí mě nepřekvapuje, dalo se očekávat,“ míní předseda ODS Petr Fiala. „Je zcela věcí německých občanů, komu dají v příštím roce ve volbách důvěru. Evropu nečekají lehké časy a Německo bude nepochybně hrát i v příštích letech klíčovou roli,“ doplnil.
Rozhodnutí Merkelové ucházet se o čtvrté funkční období v kancléřské funkci uvítal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Fandím Angele. Ne, že by nedělala chyby (jako všichni), ale není populistka, je statečná a má vizi světa, ve kterém chci žít,“ napsal na Twitteru.
Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství prožila ve východoněmeckém Templinu, na univerzitě v Lipsku vystudovala fyziku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.
Pod vedením kancléře Kohla se v roce 1991 stala ministryní pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí. Politička zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU. V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.
O tři roky později už konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.
Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.
Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu