Pokud nám nezrušíte víza, pošleme vám uprchlíky, vyhrožují Turci Unii

Pokud Evropská unie nezruší víza pro turecké občany, pošle Turecko podle poradce prezidenta Recipa Tayyipa Erdogana do Evropy uprchlíky pobývající na jeho území. Předseda europarlamentu Martin Schulz přitom oznámil, že zrušení víz Turkům do letošního léta není reálné. Podle něj je vyloučené, že by europarlament začal o zrušení vízové povinnosti pro Turky vůbec jednat, aniž by Ankara splnila všechny požadavky. Původně měli Turci do schengenského prostoru cestovat na 90 dní bez víza už od konce června.

Dohodu, která Turkům slibuje bezvízový styk, evropská osmadvacítka uzavřela především jako součást řešení migrační krize. Atény na základě ní mohou migranty, kteří se na řecké území dostali po 20. březnu a nezískají v zemi azyl, vracet zpět Ankaře. Za každého takto vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 000 běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.

Ze 72 podmínek, které se Turecko zavázalo splnit v dohodě o omezení migrace uzavřené v březnu s EU, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

Turci nechtějí o změně zákonů ani slyšet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden ale uvedl, že Ankara své protiteroristické zákony nezmění jen proto, že to požaduje Evropská unie. Ve středu ho podpořil turecký ministr pro záležitosti Evropské unie Volkan Bozkir. Zákony podle něj odpovídají standardům EU, a není proto nutné je měnit. Navíc jejich změna není prý ani podmínkou obsaženou v dohodě s EU.

obrázek
Zdroj: ČT24

Schulz v rozhovoru poskytnutém rádiu Deutschlandfunk uvedl, že kvůli nesplněným podmínkám zatím návrh na zrušení bezvízového styku neposlal do příslušného výboru, který ho musí předjednat. „Nejde totiž o kvantitu, ale o kvalitu, a s kvalitou je to tak, že dvě velmi důležité podmínky - ochrana dat a protiteroristické zákony - nejen, že nebyly splněny, ale (Turci) se do nich ani nepustili,“ uvedl Schulz.

Aby začal europarlament o návrhu jednat v říjnu, muselo by podle sociálnědemokratického politika Turecko začít zbylé podmínky řešit neprodleně.

Během debaty ve Štrasburku se postavili proti brzkému zavedení bezvízové styku i poslanci Evropského parlamentu. Někteří chování tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nazvali vydíráním.

Skepticky se na účet Turecka a jeho ochoty spolupracovat s Evropskou unií vyjádřil německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Všechny podmínky stanovené v dohodě s EU podle něj Ankara nesplní. „A pokud ne, tak nebude bezvízový styk,“ uvedl politik Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled