Pokud se Finsko rozhodne přičlenit k Severoatlantické alianci, musí se připravit na ostrou reakci Ruska. To je závěr expertní komise, která výsledky své analýzy předala finské vládě, uvedla agentura AP. Součástí studie je i doporučení, že nejvýhodnější by pro Finsko byl společný vstup se Švédskem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na případný vstup obou severských států do NATO řekl, že Moskva by přijala příslušná vojensko-technická opatření.
„Jedna věc je mít na severu neutrální sousedy, naopak jiná je mít sousedy, kteří jsou členy Severoatlantické aliance,“ řekl Lavrov v rozhovoru se švédským listem Dagens Nyheter.
Na dotaz, jak by Moskva zareagovala na alianční členství Švédska, které sice s Ruskem nemá společnou hranici, ale sdílí s ním Baltské moře, Lavrov odpověděl, že by to byla vojensko-technická opatření na ruské severní hranici. „Neboť na druhé straně hranice by byl vojensko-politický blok, který považuje Rusko za hrozbu,“ dodal šéf ruské diplomacie.
Ze závěru expertní komise rovněž vyplývá, že pokud se Švédsko rozhodne vstoupit do NATO, zatímco Finsko ne, zůstanou Helsinky izolované a vystavené bezpečnostnímu riziku.
Finsko se Švédskem formálně vystupují jako neutrální země, s NATO ale úzce spolupracují. Helsinky a Stockholm uzavřely s aliancí dohodu, která v naléhavých situacích, jako jsou například přírodní katastrofy či ohrožení bezpečnosti, povolí nasazení vojáků NATO v těchto severských státech.
V obou zemích navíc kvůli konfliktu na východě Ukrajiny a kvůli rozhodnějšímu chování ruské armády v baltském regionu příznivci aliančního členství stále hlasitěji vyzývají ke vstupu do NATO. Aktuální průzkumy veřejného mínění podle AP ukazují, že Švédové jsou v názoru na
členství v NATO rozděleni, naopak ve Finsku je většina obyvatel proti vstupu.
