Německo prodlouží na neurčito hraniční kontroly, které zavedlo kvůli migrační krizi. Rozhlasové stanici MDR to sdělil ministr vnitra Thomas de Maiziére. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců. Mimořádná opatření měla původně skončit v polovině února. Zástupci německého průmyslu varují před miliardovými ztrátami.
Země Schengenu mohou hraniční kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Podle evropských smluv je možné kontroly zavést na třicet dní s možností prodlužování, zároveň je nutné informovat o tom ostatní země EU a Evropskou komisi.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) varovala před následky pokračujících hraničních kontrol. „Kvůli zácpám, čekání, dodatečné byrokracii nebo kvůli nutné úpravě dodavatelského řetězce a delšímu skladování mohou náklady pro německé hospodářství rychle vyrůst až na deset miliard eur (270 miliard korun) ročně,“ uvedl Martin Wansleben z DIHK.
Před uzavřením hranic varuje i Německý odborový svaz (DGB). „Otevřené hranice jsou tepny evropské ekonomiky. Nesmí být ucpány,“ řekl šéf DGB Reiner Hoffmann. Odbory se také obávají zániku pracovních míst.
Na hranicích s Českem prý k žádnému výraznému zdržení nedochází
Na hranici s Českem se německé policejní kontroly údajně výrazněji neprojevují. Podle policejní mluvčí Karlovarského kraje Zuzany Týřové jsou kontroly jen namátkové a nezpůsobují zdržení. Podobně hovoří i starostové hraničních měst, jako je Cheb. Spíše jen náhodné kontroly provádějí němečtí policisté také na hranicích u Folmavy na Domažlicku či u Rozvadova na Tachovsku.
Německý šéf vnitra chce mimořádným opatřením dramaticky snížit počet běženců, kteří do Německa přicházejí. Loni jich do země dorazilo přes milion. Takové číslo je podle šéfa vnitra v roce 2016 nepřípustné.
De Maizière doufá, že Unie najde řešení migrační krize. Prioritou je ochrana vnějších hranic EU a efektivní spolupráce s Tureckem. Pokud se ale účinné řešení nenajde, Německo hodlá příliv omezit nezávisle na Evropě, řekl MDR de Maizière.
„V lednu jich (běženců) v průměru přichází výrazně méně, někdy i méně než dva tisíce denně. Pořád to ale ještě není dost, navíc se tady projevuje efekt zimy,“ konstatoval de Maiziére.
Každý uprchlík, který se dostane do Německa, musí být registrován. „Nepřijímáme lidi, kteří nemají platné dokumenty a nežádají v Německu o azyl,“ zdůraznil de Maizière.
Bavorský premiér kritizoval vládu Merkelové za to, že pustila do země tolik běženců
Na zpřísnění postoje k běžencům dlouhodobě apeluje Bavorsko, přes jehož území přichází do Německa většina uprchlíků. Podle bavorského premiéra Horsta Seehofera německá vláda chybovala, když umožnila příchod statisíců uprchlíků. S následky se podle něj země bude vyrovnávat celé roky.
Omezení proudu běženců žádá i Sasko. „Musíme zintenzivnit zajištění vlastních hranic,“ řekl agentuře DPA saský premiér Stanislaw Tillich. „Je důležité rychle snížit počet přicházejících běženců. Dosáhli jsme hranice možností zajistit pro tyto lidi ubytování,“ uvedl.
Rakousko o víkendu oznámilo, že nebude do země vpouštět běžence, kteří tam nemají v úmyslu požádat o azyl, ale chtějí zemí jen projít. „Rakousko dělá jen to, co děláme my už dlouho, jde o kontrolu, nic víc,“ okomentoval rozhodnutí Vídně de Maizière.
Makedonie omezila počet uprchlíků, které pouští dál
Vídeň také oznámila, že letos přijme již jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Makedonie už na toto prohlášení reagovala omezením tranzitu migrantů. Požadavkům Rakouska a Německa chce svou migrační politiku přizpůsobit i Slovinsko.
Nizozemci kladou důraz na fungující hotspoty
Razantní snížení migračního toku je také prioritou nizozemského předsednictví Evropské unie. K řešením uprchlické krize jsou podle nizozemského premiéra Marka Rutteho nezbytné fungující hotspoty, tedy záchytná a přijímací střediska na vnějších hranicích Unie. EU se na vzniku center dohodla již loni v červnu, jejich budování je ale pomalé.
Předseda Evropské rady Donald Tusk před pár dny varoval, že Evropa nemá víc než dva měsíce na to, aby dostala migrační tok pod kontrolu, jinak hrozí, že schengenský prostor volného pohybu osob mezi členskými státy zkolabuje.
- NĚMECKO
Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na seznam bezpečných zemí, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu, přidala Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu k dalšímu rozšíření tohoto seznamu: největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii. - Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
- RAKOUSKO
Země oznámila, že nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen Rakouskem projít. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států. Rakousko začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit. - MAĎARSKO
Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl loni v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desetitisíce migrantů proudící přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení. Evropské komisi se nelíbí zejména to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků. - MAKEDONIE
Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí. Za celý loňský rok tudy prošlo podle odhadů kolem 700 tisíc migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za „ekonomické migranty", není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje. - SLOVINSKO
Čelit náporu migrantů začalo Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Slovinsko zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Plot má nasměrovat migranty k oficiálním hraničním přechodům a zabránit jejich rozptýlení podél hranice mezi oběma zeměmi. - SRBSKO
Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. - ŠVÉDSKO
Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Země navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností. - ŠVÝCARSKO
Běženci, kteří hledají v zemi azyl, si ze zákona mohou ponechat jen majetek do výše tisíc franků (necelých 25 000 korun), vše ostatní musí v rámci spoluúčasti na své péči odevzdat. Žadatelé o azyl, kteří se rozhodnou Švýcarsko do sedmi měsíců dobrovolně opustit, dostanou odebrané peníze zpět. - DÁNSKO
Vláda navrhla zákon o částečné konfiskaci majetku migrantů za účelem financování jejich pobytu. Hlasování se očekává 26. ledna. Cílem návrhu je omezit příliv uprchlíků, jichž loni v Dánsku požádalo o azyl 21 tisíc. V přepočtu na počet obyvatel Dánska šlo o největší množství po Finsku, Rakousku, Německu a Švédsku. Loni Dánsko snížilo finanční podporu žadatelům o azyl.
