Berlín chce omezit příliv běženců, kontroly na hranicích budou na neurčito

Německo prodlouží na neurčito hraniční kontroly, které zavedlo kvůli migrační krizi. Rozhlasové stanici MDR to sdělil ministr vnitra Thomas de Maiziére. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců. Mimořádná opatření měla původně skončit v polovině února. Zástupci německého průmyslu varují před miliardovými ztrátami.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Země Schengenu mohou hraniční kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Podle evropských smluv je možné kontroly zavést na třicet dní s možností prodlužování, zároveň je nutné informovat o tom ostatní země EU a Evropskou komisi.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) varovala před následky pokračujících hraničních kontrol. „Kvůli zácpám, čekání, dodatečné byrokracii nebo kvůli nutné úpravě dodavatelského řetězce a delšímu skladování mohou náklady pro německé hospodářství rychle vyrůst až na deset miliard eur (270 miliard korun) ročně,“ uvedl Martin Wansleben z DIHK.

Před uzavřením hranic varuje i Německý odborový svaz (DGB). „Otevřené hranice jsou tepny evropské ekonomiky. Nesmí být ucpány,“ řekl šéf DGB Reiner Hoffmann. Odbory se také obávají zániku pracovních míst.

Video Zpravodaj ČT: Hraniční kontroly v Německu jsou namátkové
video

Zpravodaj ČT Černohorský: Hraniční kontroly v Německu jsou namátkové

Zpravodaj ČT Černohorský: Hraniční kontroly v Německu jsou namátkové

Na hranicích s Českem prý k žádnému výraznému zdržení nedochází

Na hranici s Českem se německé policejní kontroly údajně výrazněji neprojevují. Podle policejní mluvčí Karlovarského kraje Zuzany Týřové jsou kontroly jen namátkové a nezpůsobují zdržení. Podobně hovoří i starostové hraničních měst, jako je Cheb. Spíše jen náhodné kontroly provádějí němečtí policisté také na hranicích u Folmavy na Domažlicku či u Rozvadova na Tachovsku.

Německý šéf vnitra chce mimořádným opatřením dramaticky snížit počet běženců, kteří do Německa přicházejí. Loni jich do země dorazilo přes milion. Takové číslo je podle šéfa vnitra  v roce 2016 nepřípustné.

„Jde o namátkové kontroly vozidel. O zevrubné kotroly lidí, kteří do Německa přicházejí jako běženci. Pak pokračují do míst, kde jsou poprvé v Německu registrováni.“

Václav Černohorský, zpravodaj ČT

De Maizière doufá, že Unie najde řešení migrační krize. Prioritou je ochrana vnějších hranic EU a efektivní spolupráce s Tureckem. Pokud se ale účinné řešení nenajde, Německo hodlá příliv omezit nezávisle na Evropě, řekl MDR de Maizière.

„V lednu jich (běženců) v průměru přichází výrazně méně, někdy i méně než dva tisíce denně. Pořád to ale ještě není dost, navíc se tady projevuje efekt zimy,“ konstatoval de Maiziére.

Každý uprchlík, který se dostane do Německa, musí být registrován. „Nepřijímáme lidi, kteří nemají platné dokumenty a nežádají v Německu o azyl,“ zdůraznil de Maizière.

Bavorský premiér kritizoval vládu Merkelové za to, že pustila do země tolik běženců

Na zpřísnění postoje k běžencům dlouhodobě apeluje Bavorsko, přes jehož území přichází do Německa většina uprchlíků. Podle bavorského premiéra Horsta Seehofera německá vláda chybovala, když umožnila příchod statisíců uprchlíků. S následky se podle něj země bude vyrovnávat celé roky.

Omezení proudu běženců žádá i Sasko. „Musíme zintenzivnit zajištění vlastních hranic,“ řekl agentuře DPA saský premiér Stanislaw Tillich. „Je důležité rychle snížit počet přicházejících běženců. Dosáhli jsme hranice možností zajistit pro tyto lidi ubytování,“ uvedl.

Rakousko o víkendu oznámilo, že nebude do země vpouštět běžence, kteří tam nemají v úmyslu požádat o azyl, ale chtějí zemí jen projít. „Rakousko dělá jen to, co děláme my už dlouho, jde o kontrolu, nic víc,“ okomentoval rozhodnutí Vídně de Maizière.

Makedonie omezila počet uprchlíků, které pouští dál

Vídeň také oznámila, že letos přijme již jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Makedonie už na toto prohlášení reagovala omezením tranzitu migrantů. Požadavkům Rakouska a Německa chce svou migrační politiku přizpůsobit i Slovinsko.

Nizozemci kladou důraz na fungující hotspoty

Razantní snížení migračního toku je také prioritou nizozemského předsednictví Evropské unie. K řešením uprchlické krize jsou podle nizozemského premiéra Marka Rutteho nezbytné fungující hotspoty, tedy záchytná a přijímací střediska na vnějších hranicích Unie. EU se na vzniku center dohodla již loni v červnu, jejich budování je ale pomalé.

Předseda Evropské rady Donald Tusk před pár dny varoval, že Evropa nemá víc než dva měsíce na to, aby dostala migrační tok pod kontrolu, jinak hrozí, že schengenský prostor volného pohybu osob mezi členskými státy zkolabuje.