Štrasburk jednomyslně: Zatčení Tymošenkové bylo nezákonné

Štrasburk - Zatčení ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové v roce 2011 bylo nezákonné, politicky motivované a její práva byla uvězněním porušena. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku tak dnes jednomyslně vyhověl stížnosti Tymošenkové, která se na něj obrátila v souvislosti se svým uvězněním v takzvané plynové kauze, v níž byla odsouzena k sedmi letům za překročení pravomocí. Tymošenková na to řekla, že je šťastná a dnešní den je pro ni významný. Rozhodnutí ze Štrasburku ovšem nemusí být konečné. Obě strany - tedy Tymošenková i ukrajinský stát - mají tři měsíce na to, aby se odvolaly.

Štrasburk jednomyslně rozhodl, že ukrajinská justice v kauze Tymošenkové porušila čtyři paragrafy evropské konvence o lidských právech. Expremiérka byla nezákonně zadržena a nezákonně vězněna, postup ukrajinských justičních orgánů byl v obou případech politicky motivovaný. Soud ale zároveň neuznal stížnost vůdkyně ukrajinské opozice, že byla ze strany vězeňské správy vystavena mučení. Tymošenková podala žalobu i na další poškozování svých práv, včetně práva na spravedlivý proces. O těchto stížnostech soud ve Štrasburku rozhodne později.

„Dnešek je pro mě významný den. Jsem potěšena, že Evropský soud pro lidská práva (…) uznal, že moje zatčení a zadržování bylo nelegální,“ uvedla Tymošenková. Dodala, že verdikt ji učinil „šťastnou“.

Podle expremiérčina právního týmu je verdikt štrasburského soudu očekávaný a ukrajinská justice ho musí respektovat. Právní názory nezávislých expertů jsou ale v této otázce méně jednoznačné; shodují se nicméně v tom, že verdikt umožňuje vůdkyni opozice podat stížnost k ukrajinskému nejvyššímu soudu s žádostí o zrušení trestu. Podle optimistických prognóz by se Tymošenková mohla dostat na svobodu na podzim. Šanci na osvobození Tymošenkové podle právníků zvyšuje fakt, že od loňského července existuje zřetelný precedens - Evropský soud pro lidská práva tehdy označil za oprávněnou stížnost vězněného exministra vnitra a blízkého spolupracovníka Tymošenkové Jurije Lucenka. Počátkem letošního dubna dal pak prezident Viktor Janukovyč Lucenkovi milost.

Naléhavou výzvou k bezodkladnému propuštění Tymošenkové reagoval na výrok soudu expremiérčin obhájce Serhij Vlasenko. „Rozhodnutí bylo jednomyslné a ukrajinské úřady jsou povinny ho okamžitě naplnit. Využijeme všech možností daných zákonem, abychom dosáhli osvobození Julije Tymošenkové a obnovení jejích práv. Žádáme politickou i právní rehabilitaci,“ řekl advokát. Zmocněnec ukrajinské vlády při štrasburském soudu Nazar Kulčyckyj se komentáře zdržel.

Julija Tymošenková před soudem
Zdroj: ČT24

Tymošenková si od října 2011 odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí předsedkyně vlády, jehož se údajně dopustila podpisem nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem v roce 2009. První žalobu ke štrasburskému soudu poslala už v době vazby v srpnu 2011. Kromě trestu v plynové kauze čelí expremiérka dalším obviněním za defraudace a finanční machinace. Vyšetřována je rovněž kvůli podezření z podílu na vraždě ukrajinského politika a podnikatele Jevhena Ščerbaně v roce 1996.

Omilostní prezident Tymošenkovou?

Případné omilostnění Tymošenkové bude podle expertů komplikované. Prezidentská milost je podmíněna žádostí odsouzené, kterou expremiérka podat odmítá. Sám prezident Janukovyč navíc opakovaně tvrdí, že nemůže Tymošenkovou omilostnit, dokud všechny její kauzy nebudou pravomocně uzavřeny.

Verdikt štrasburského soudu vytváří velmi silný tlak na ukrajinské vedení, které od zatčení Tymošenkové čelí kritice Západu za zneužívání justice k politickým cílům. Vedení Evropské unie dalo Janukovyčovi jednoznačně najevo, že kauza vězněné Tymošenkové je hlavní překážkou pro podpis asociační dohody s Ukrajinou a pro uzavření smlouvy o volném obchodu. Tyto dokumenty by měla EU s Kyjevem uzavřít v listopadu na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu.

  • V dubnu 2011 zahájila ukrajinská prokuratura stíhání Tymošenkové kvůli dohodám o dodávkách plynu z Ruska, které Tymošenková s ruským premiérem Vladimirem Putinem podepsala v lednu 2009. Tehdy tak skončila krátká krize, jež kvůli dodávkám plynu na Ukrajinu ohrožovala i plynulý tok plynu z Ruska do západní Evropy. V srpnu 2011 byla Tymošenková umístěna do vazby na žádost žalobce (kvůli systematickému narušování soudního líčení ze strany obžalované) a 11. října byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč), již musí nahradit. Po tři roky také nesmí vykonávat veřejné funkce. Odvolací soud trest v prosinci potvrdil.
  • Tymošenková, která je v ženské věznici v Charkově na východě země, si ve vězení trvale stěžuje na zdravotní potíže a nemocnou páteř si léčí pod dohledem německých lékařů. Stěžuje si na vězeňskou šikanu a na zvůli ukrajinské justice. Na přelomu loňského října a listopadu dokonce držela tři týdny hladovku.
  • Za posledních více než deset let byla proti Tymošenkové zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena. Tymošenková se nyní má například zodpovídat z údajného finančního podvodu, kterého se v polovině 90. let měla dopustit ve vedení společnosti JESU. Firma prý způsobila půlmiliardový dluh, který její majitelka ve spolčení s tehdejším premiérem Pavlem Lazarenkem protiprávně převedla na stát. Její jméno figuruje ještě například v případu úkladné vraždy bývalého vlivného ukrajinského podnikatele a politika Jevhena Ščerbaně.
Telefonát Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)