„Prezidentem“ Doněcké lidové republiky zvolen Zacharčenko

Doněck - Hlasování na východě Ukrajiny skončilo. V separatistických volbách v samozvané doněcké republice byl podle odhadů zvolen „prezidentem“ Alexandr Zacharčenko. Dostal přes 81 procent hlasů. Západ i Kyjev volby považují za nelegitimní. Ukrajinská tajná služba mluví o převratu. Evropská unie volby označila za překážku pro mírový proces, naopak Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat.

Z voleb na východě Ukrajiny má vzejít nové vedení dvou samozvaných republik a jejich parlamenty. V parlamentních volbách v doněckém regionu získala Zacharčenkova strana Doněcká republika podle odhadů přes 65 procent hlasů. 

Separatisté od hlasování očekávali posílení pozice současných povstaleckých lídrů - tedy Zacharčenka a šéfa Luhanské lidové republiky Igora Plotnického. Záležet ale bude i na volební účasti. Doněcká volební komise uvedla, že do 14:00 tamního času odvolilo 527 642 lidí z 1,15 milionu oprávněných voličů.

Volby separatistů na východě Ukrajiny
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Pochuyev Mikhail

Lídři samozvaných lidových republik voličům slibují, že jim vrátí práci, obnoví infrastrukturu i zničená města po měsících bojů, otevřou nové školy a úřady, oživí ekonomiku a především se nevzdají ukrajinské armádě. „Znovu nastartujeme ekonomiku, vrátíme lidem vše, co během války ztratili. Obnovíme výrobu místních továren a celkově vybudujeme od základu nový stát. Je jasné, že jednání s Kyjevem se v budoucnu nevyhneme. Teď si to ale neumím představit,“ konstatoval současný „premiér“ Doněcké republiky Zacharčenko.

EU i Ukrajina volby odmítají

„Považuji dnešní prezidentské a parlamentní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině,“ uvedla ve svém prohlášení nová šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Hlasování je nelegální a nelegitimní a Evropská unie ho neuzná,“ dodala s tím, že volby jsou v rozporu s dohodou z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko považuje volby za nelegitimní a znovu vyzval Rusko, aby jejich výsledky rovněž neuznalo. Podle Porošenka jsou „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. Jde podle něj o porušení dohod z Minsku, na jejichž základě od začátku září trvá velmi křehké příměří mezi povstalci a Kyjevem. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Rusko se ale už nechalo slyšet, že výsledek hlasování respektuje. „Volby v Doněcku a Luhansku se konaly pokojně a s vysokou účastí,“ citovaly ruské agentury z prohlášení Moskvy. „Respektujeme vůli lidu na jihovýchodě (Ukrajiny),“ stálo rovněž v prohlášení.

Kdo je Zacharčenko?

Rodák z Doněcku se nechce spokojit se současnými hranicemi samozvaného státu. Touží po expanzi. „V každém z těchto měst, která jsou okupována, zavlaje naše vlajka – ve Slavjansku, Kramatorsku, Mariupolu a dalších. Ani centimetr půdy nedáme okupantům,“ prohlásil nedávno vůdce rebelů.

Zacharčenko patří k nové vlně separatistů s kořeny na Ukrajině. Po vojenských neúspěších nahradili v srpnu vůdce, kteří se narodili na území dnešního Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled