Česko dá dalších téměř 450 milionů korun na pomoc Ukrajině, řekl ve Varšavě Lipavský

Na mezinárodní dárcovské konferenci na pomoc Ukrajině ve Varšavě se vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard korun), oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Desítkami milionů eur na humanitární pomoc přispěla řada evropských zemí včetně Česka, které přislíbilo dalších 443 milionů korun. Evropská komise pošle 200 milionů eur (asi pět miliard korun) na pomoc lidem, kteří kvůli bojům na Ukrajině museli opustit domovy.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI nabídl Ukrajině pomoc za 37 milionů eur (911 milionů korun) a odsoudil ruskou agresi i hrubé porušování lidských práv. Švédsko slíbilo pomoc v hodnotě 23 milionů eur (567 milionů korun), další finance pošlou Chorvatsko, Francie či Finsko.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci poděkoval politikům a lídrům zúčastněných institucí za podporu a shrnul, že Ukrajina od začátku invaze získala finanční pomoc a zbraně v hodnotě více než dvanáct miliard dolarů (280 miliard korun).

Čtvrteční konferenci ve Varšavě spolupořádají Polsko a Švédsko, účastní se též předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady Charles Michel.

Česko dosud přispělo víc než půl miliardy korun

Dosud Česko poskytlo pomoc v hodnotě 22 milionů eur (přes 540 milionů korun) lidem v zemi i ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku by podle ministra zahraničí Lipavského mohlo Česko též uspořádat dárcovskou konferenci.

Lipavský řekl, že Česko společně s většinou světových zemí silně odsoudilo ozbrojený ruský útok na Ukrajinu a rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. „Zároveň odsuzujeme pokračující porušování mezinárodního humanitárního práva Ruskem,“ zopakoval. 

Zelenskyj: Ukrajina se musí rychle přiblížit EU

Na čtvrteční dárcovské konferenci ve Varšavě vystoupil přes videospojení i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil, že Ukrajina se musí přiblížit Evropské unii brzkým získáním postavení kandidáta na členství. Nestačí podle něj sliby a perspektivy, nutné jsou praktické kroky. 

Sjednocená Evropa může být silnou odpovědí na ruskou agresi, míní Zelenskyj. „Členství Ukrajiny v Evropské unii musí být absolutní skutečností. Nestačí sliby a perspektivy, ale praktické kroky. Vím, že jsme na tyto kroky připraveni, a vy to víte též,“ řekl.

Ukrajina podle Zelenského už nyní připravuje rozsáhlý plán poválečné obnovy. „Potřebujeme strategický mezinárodní podpůrný plán pro Ukrajinu, který bude analogický k Marshallovu plánu,“ poznamenal. Americký Marshallův plán pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.

„Bude to investice do stability celé střední a východní Evropy. Agresor bude vědět, že neprolomí sílu Evropy a všech svobodných zemí,“ uvedl Zelenskyj. Investice musí být rychlé a dostatečné, aby se miliony uprchlých Ukrajinců mohly vrátit domů, dodal. 

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Podle dřívějšího vyjádření zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihora Žovkvy Kyjev předpokládá, že status kandidátské země Ukrajina získá na summitu EU 23. či 24. června.

Jednání o šestém unijním sankčním balíku

Velvyslanci členských zemí EU se budou v pátek v Bruselu znovu zabývat návrhem šestého balíku protiruských sankcí, jehož součástí má být i embargo na dovoz ruské ropy. S kritikou kromě Maďarska nově přišly také Řecko nebo Malta. Vadí jim, že by se měly vzdát lukrativních kontraktů na lodní přepravu ropy pro Rusko. Sankce přitom musí členské země přijmout jednomyslně.

Výhrady má k návrhu i Česko. „Podle mých informací původně čeští politici a diplomaté počítali s tím, že embargo na dovoz ruské ropy se bude týkat především a pouze ropy dopravované po moři. Když se pak ukázalo, že Evropská unie chce celkový zákaz, tak se to ukázalo jako problém pro Českou republiku, a proto žádá výjimku a solidaritu,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Schvalování bude podle něj složité, v Bruselu ale prý panuje optimismus a v diplomatických kruzích koluje bonmot, že balík má být dárkem šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi k 9. květnu, dodal zpravodaj ČT. Rusko si 9. května připomíná vítězství v druhé světové válce, což každoročně doprovází pompézní demonstrace síly v podobě mimo jiné velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí.

Steinmeier dostal pozvání do Kyjeva

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Zelenským a dostal pozvání k návštěvě Kyjeva. Během hovoru se rozptýlilo předchozí napětí, sdělila podle agentury DPA mluvčí spolkového prezidenta. Steinmeier a Zelenskyj se dohodli na tom, že „nechají minulost za sebou a budou se soustředit na budoucí spolupráci“, řekl mluvčí ukrajinského prezidenta deníku Bild.

Steinmeier chtěl v dubnu navštívit Kyjev společně se svými protějšky z Polska a pobaltských států. Připustil však, že v metropoli země napadené ruskými vojsky by nebyl vítán, a tak z jeho cesty sešlo, což pošramotilo německo-ukrajinské vztahy. Steinmeier je považován za jednoho z hlavních architektů těsných německo-ruských vztahů z posledních let.  

Německý kancléř Olaf Scholz později oznámil, že ukrajinskou metropoli „brzy“ navštíví šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Sám se prý zatím do Kyjeva nechystá.

Europoslanci vyzvali k udělení kandidátského statusu Moldavsku

Ve čtvrtek se na půdě Evropského parlamentu hovořilo o možném členství Moldavska v EU, europoslanci vyzvali k udělení kandidátského statusu této zemi. Evropská unie by podle nich měla podpořit Kišiněv tváří v tvář uprchlické krizi i možnému ohrožení ze strany Ruska. V usnesení volají také po urychleném začlenění Moldavska do jednotného trhu EU i poskytnutí makroekonomické pomoci.

Moldavsko podalo stejně jako Ukrajina a Gruzie začátkem března přihlášku ke vstupu do EU. Země se potýká s mohutnou uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Do moldavska s 2,6 miliony obyvatel přišlo na 450 tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v poměru k celkové populaci nejvíce v celé Evropě. Moldavsko je rovněž zcela závislé na dodávkách ruských energetických surovin. 

Europoslanci také vyjádřili znepokojení z vývoje kolem Podněstří. Řada incidentů v tomto separatistickém moldavském regionu v posledních dnech vyvolala obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit také do Moldavska. Předseda Evropské rady Charles Michel při své středeční návštěvě Kišiněva uvedl, že EU významně zvýší svoji vojenskou podporu této zemi.

Rusko vypovědělo sedm dánských diplomatů

Rusko vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na obdobný krok Kodaně ze začátku dubna, informovala ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí. To uvedlo, že otevřeně protiruská dánská politika narušuje vzájemné vztahy, a vyjádřilo nesouhlas s tím, že Kodaň poskytuje vybavení ukrajinské armádě.

Dánsko se začátkem dubna přidalo k evropským zemím, které v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vypověděly desítky ruských diplomatů. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod tehdy konstatoval, že vypovězení ruští diplomaté prováděli na dánském území výzvědnou činnost, a narušovali tak bezpečnost státu. Moskva slíbila odvetná opatření, která specifikovala teprve nyní.

Šéf dánské diplomacie čtvrteční oznámení Ruska označil na neopodstatněné a velmi problematické, napsal deník Politiken.

Vypovězení určitého počtu diplomatů je v mezinárodních vztazích poměrně běžnou reakcí na stejný krok protistrany. Rusko ho od začátku války na Ukrajině učinilo v řadě případů, koncem dubna například vypovědělo tři norské a osm japonských diplomatů. V půlce dubna musel Rusko opustit i zástupce českého velvyslance v Moskvě.