Data z nedělního večera naznačují nižší přírůstky nakažených. Diplomacie upraví cestování

V sobotu oproti tomu v Česku přibylo 7722 potvrzených případů koronaviru. Nárůst byl ale výrazně menší než minulou sobotu, kdy bylo nových případů více než 11 400. Přibylo také 67 úmrtí.

Od březnového začátku epidemie se koronavirem v České republice nakazilo 413 365 lidí, více než polovina z nich se z nemoci již vyléčila. V zemi tak nyní je zhruba 170 815 nakažených, většina s lehkým průběhem nemoci.

Počet hospitalizovaných v posledních dnech stagnuje. V nemocnicích je s covidem-19 7779 pacientů, v těžkém stavu je přibližně dvanáct set z nich.

Počet zemřelých ale stále výrazně roste. Tento týden přibylo zatím 1117 úmrtí s koronavirem. Ve třech dnech bylo obětí dvě stě nebo více, v úterý to bylo 240 zemřelých, dosud nejvíce za jeden den. Na sobotu zatím připadá 99 úmrtí, tyto údaje ale obvykle při dalších aktualizacích rostou.

Podíl pozitivních testů v pátek klesl přibližně na 29 procent. Sedmidenní průměr je 30,5 procenta. Klesl ale také celkový počet testů, laboratoře jich v pátek udělaly 39 917. V předchozích třech dnech počet testů vždy přesáhl 43 tisíc. Sobotní bilanci testů ministerstvo zveřejní v neděli vpodvečer.

Nejhůř je na tom Pelhřimovsko, nejlépe Praha

Nejhorší situace je momentálně na Pelhřimovsku, kde za posledních sedm dní připadá na 100 000 obyvatel 1223 nakažených. Na Vsetínsku a Jindřichohradecku je to zhruba 1047 případů, na Písecku pak zhruba 1025 případů. Jedinými dvěma regiony, kde se počet nakažených za uplynulý týden dostal pod čtyři sta případů na 100 000 obyvatel jsou Praha a Praha-západ.

Celorepublikový údaj i čísla pro jednotlivé kraje mezi nulou a stem bude poskytovat připravované rizikové skóre šíření epidemie. Vedle čísel bude vymezeno také barevně na škále od zelené přes žlutou po červenou. Tabulka souvisejících opatření bude hotová do pondělí, bude se používat od následujícího týdne, uvedl v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Petříček: Výjimka z povinnosti testu má platit pro návštěvy rodin

Ministr zahraničí Petříček v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že resort i nadále jasně nedoporučuje cestovat za hranice, pokud to není z důvodu práce či rodiny. „Není to o nějakých eurovíkendech,“ konstatoval s tím, že malé příhraniční cesty umožňuje dvanáctihodinová lhůta, po které nebude třeba pro návrat do Česka test.

Od pondělí budou na takzvaném cestovatelském semaforu, který bude nově sladěn v rámci Evropské unie, označeny minimálně oranžovou barvou takřka všechny evropské země. Platit u nich bude povinnost nechat se otestovat při cestě zpět do Česka, testy budou muset mít i cizinci přijíždějící do Česka. Nutné bude též vyplnit formulář pro hygienickou stanici. Výjimku budou mít pendleři nebo žáci a studenti při pravidelném pohybu do určité země.

Petříček uvedl, že systém je připraven na to, aby byla situace snazší pro cestování Evropou po odeznění druhé vlny epidemie. Státy nyní jednají o uznávání jednodušších a levnějších antigenních testů, doplnil. Přesto by podle něj bylo lepší na několik týdnů vynechat cesty do zahraničí.

Výjimka pro delší návštěvy hranicemi rozdělených rodin by podle Petříčka mohla vejít v platnost za týden v pondělí, nejpozději v týdnu od 16. listopadu. Nový evropský semafor je podle něj nastaven tak, že pravidla se budou s odeznívající vlnou epidemie automaticky změkčovat.

Evropská komise členským státům doporučuje, aby kromě vzájemného uznávání PCR testů více využívaly pro kontroly při cestování i antigenní testy. Česko to podle Petříčka jednoznačně podporuje. Výsledky u antigenních testů jsou zhruba do 15 minut, vyšetření je ale méně spolehlivé.

Z mimoevropských států se k nám může bez testů nebo karantény cestovat ze Singapuru, Japonska, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Thajska a Austrálie.

Odbory chtějí den pracovního volna 16. listopadu

Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to v neděli řekl v pořadu Otázky Václava Moravce.

„Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, kdyby volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ uvedl Středula. Situaci v nemocnicích označil za velmi vážnou.

Předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Středulovi přislíbil, že se návrhem bude zabývat. Nepřetržité provozy nebo kritická infrastruktura by se nezastavila, dodal Středula.

Iniciativa KoroNERV-20 připravila varianty opatření a dopadů pandemie

Občanská iniciativa KoroNERV-20 rozpracovala varianty možných opatření a dopadů pandemie covid-19. S návrhem osloví vládu, ministra zdravotnictví Jana Blatného a další experty. „Vycházíme z irské verze, kterou jsme rozšířili a snažili se přizpůsobit do českých poměrů. Nechceme se plést do odbornosti epidemiologů, ale naopak se připravit na situace, které mohou vyhlásit,“ sdělil v neděli člen KoroNERV-20 ekonom Tomáš Sedláček.

Rizikové skóre šíření epidemie, jehož přípravu oznámilo ministerstvo zdravotnictví, bude každý den uvádět jedno číslo od nuly do 100. Bude celoplošné i stanovené pro jednotlivé kraje. Bude také označeno barevně na škále od zelené přes žlutou po červenou. Tabulka souvisejících opatření bude hotová do pondělí, pak bude prostor pro připomínkování, veřejnosti ji odborníci představí v pátek a používat by se měla od následujícího týdne.

Šestiúrovňový model KoroNERV-20 si neklade nároky na správnost všech hodnot. Hlavním cílem je rozpoutat diskusi a získat ke spolupráci další odborníky, doplnil další člen iniciativy Radim Dohnal.

Podle iniciativy není třeba říkat, kdy přesně co bude, ale mít připravené scénáře, v nichž se všichni mohou zorientovat. „Pokud se taková tabulka udělá dobře, sníží to nejistotu a chaos a byznys se může podle svého uvážení sám připravit na to, co může přijít. Pokud nastane situace A, spouští se opatření A, pokud nastane méně příznivý vývoj, spustí se plán B, C, D či F, jehož kontury budou známy předem,“ uvedl Sedláček.

Skupina upozornila na fakt, že ohrožené skupiny populace vyčerpají více než osmdesát procent alokovaných lůžek a personálu. Tedy místo plošných zásahů je nutno koncentrovat pozornost zejména směrem na ohrožené skupiny, zapojení praktiků k identifikaci a plošnému testování.

„Ohrožené skupiny by bylo ideální více chránit. Není ale možné seniory izolovat od rodiny. Zůstat o samotě by bylo pro spoustu z nich těžké, budou se chtít vídat například s vnoučaty. Doporučujeme proto po padeásti dnech každému poslat jednu opakovatelně použitelnou nanoroušku na náklady státu,“ navrhl další člen Michal Mejstřík.

Členky iniciativy Danuše Nerudová a Helena Horská odhadly možné makroekonomické náklady dopadů. Z nich vychází, že by při nejhorší variantě pandemie česká ekonomika  zchudla až o pět miliard korun denně. „Postiženo by bylo přes 25 procent ekonomiky, a to nejen z oboru služeb, ale i dopravy, průmyslu a exportu,“ sdělily Horská a Nerudová.

Tabulka prozatím jen částečně počítá s cestovním semaforem. Každopádně nadále platí, že je vždy vhodné opatření aplikovat nejprve regionálně, až potom celostátně. KoroNERV upozorňuje také, že u některých druhů opatření při přitvrzení platí i opatření z měkčích stupňů.

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa v druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na práci platformy podílejí zdarma.