Zlín získal dva vzácné dokumenty: rodný list a cestovní pas světoznámého obuvníka Tomáše Bati. V každém je ovšem jiné datum narození. Pas byl proto ve skutečnosti neplatný. Zlínu dokumenty darovali Baťovi potomci z Kanady.
Už podle tří písmen M. T. B. na lodním kufru velkorysých rozměrů je zřejmé, kdo s ním ve 20. a 30. letech cestoval. „Marie Tomášová Baťová, to rozlišovalo, že patřila k Tomášovi Baťovi,“ vysvětluje ředitel Nadace Tomáše Bati Zlín Pavel Velev.
Kufr manželky světoznámého obuvníka je zajímavý sám o sobě. Uvnitř ale z Kanady dorazil velkorysý dar: rodný list a dva cestovní pasy Tomáše Bati. Originály s desítkami razítek z hraničních kontrol po celém světě.
Šéfa Baťovy nadace ale zaujala nesrovnalost: v rodném listu podnikatele stojí datum narození 3. dubna 1876, podle cestovního pasu by ale měl být Baťa o dva roky starší. „Tak si představte, že cestoval po světě s pasy, které byly v podstatě neplatné,“ upozorňuje Velev.
Baťa si i v dobách slávy platil jízdenku na vlak
Součástí daru od Baťových potomků jsou i gramodesky. Jedna z nich nese originální projev Tomáše Bati a na druhé straně jeho nejoblíbenější píseň Neumrem na sláme.
Lidé z Baťovy nadace musí tisíce dokumentů uspořádat, potrvá jim to měsíce. V krabicích jsou i svatební oznámení, dobové recepty nebo vlakové jízdenky. „I roční jízdenka na vlak Baťov–Olomouc,“ upřesňuje ředitel nadace Velev s tím, že ve stejné době patřily Baťovu impériu osobní vozy i letadla.
Pro Zlín mají písemnosti mimořádnou hodnotu. Připomínají jeho nejslavnější éru, kdy se boty značky Baťa vyráběly a prodávaly v 54 zemích světa.
