Ústav přístrojové techniky Akademie věd v Brně nabízí bezplatné analýzy nanomateriálů, které lze potenciálně využít v boji proti novému typu koronaviru. Nabídka míří k výzkumným institucím, vysokým školám i firmám, které pracují na perspektivních materiálech pro výrobu roušek, filtrů a dalších ochranných prostředků, ale také například nemocnicím, které chtějí zjistit kvalitu svých roušek a respirátorů.
Ústav bude vzorky zkoumat unikátní metodou, takzvanou mikroskopií pomalými elektrony. Ta umožňuje pozorovat vzorky s vysokým rozlišením pod jeden nanometr. Dokáže také zvýraznit materiálový kontrast a vyznačuje se špičkovou povrchovou citlivostí. „Jde o běžný rastrovací elektronový mikroskop. Jestliže ale chceme rozlišit nanometry, musíme použít elektrony s velmi nízkou energií. Tak jsme schopni zobrazit velmi malé materiály,“ vysvětlila ředitelka Ústavu přístrojové techniky a průkopnice metody Ilona Müllerová.
Viry jsou velké osmdesát až sto dvacet nanometrů, díky nové metodě jsou vědci schopni rozlišit vzdálenost mezi vlákny ještě mnohem menší. „Zkonstruovali jsme unikátní ultra-vysoké vakuové zařízení. Náš přínos byl také ve vyvinutí nové čočky, která vysoké rozlišení umožní,“ řekla Ilona Müllerová.
Do hloubky
Vědci v Brně jsou schopni analyzovat propustnost a složení povrchu látky a také strukturu nanovláken a vidět vlákna do hloubky. „Srovnáváme materiály a jejich odolnost po dvanácti hodinách. Jestli je například struktura stejná nebo se změní vlhkostí a také jak se například změní po vyprání,“ vysvětlila Ilona Mülerová.
Ústavu už se ozvala čtyři pracoviště, která mají o analýzu materiálu zájem. Z nich byly dvě nemocnice. „Já právě pracuji na vzorku roušek, které si objednala jedna nemocnice jako vysoce certifikované v Asii, a ukazuje se, že až tak dobře nefungují,“ popsala vědkyně Eliška Materna Mikmeková. Analýza podle ní trvá podle použitého materiálu hodinu až několik hodin. „Některé roušky jsou bavlněné a mají antibakteriální nátěr, v tomto případě je analýza nejrychlejší. Jestli jsou z nově vyvíjených nanovláken, prakticky je neznáme, tak to trvá déle,“ vysvětlila vědkyně.
Pracovat s touto metodou podle Ilony Müllerové už umějí i některé komerční mikroskopy. Ale ne každý vědecký pracovník ji ovládá. „Není to o zmáčknutí knoflíku, chce to větší odborné znalosti a trpělivost,“ vysvětlila.
