Na pozice zájemců o vojenské zálohy české armády se hlásí rekordní počet lidí. Na Ostravsku již mají aktivní zálohy v kraji téměř 60 nových členů. V celé republice jsou jich pak už na dva a půl tisíce.
Například loni v říjnu mělo ostravské vojenské velitelství na stole na 300 žádostí, do jednotky „záložáků“ mohlo přitom přijmout jen tři desítky z nich. O rok dříve byla přitom situace zcela opačná.
Podle velitele Krajského vojenského velitelství Ostrava Jaroslava Hrabce zálohy lákají lidi různého věku, profese i postavení. Může se například stát, že muži, který vede velké moravskoslezské město a je zároveň vojákem v záloze, na cvičeních velí vysloužilý horník.
„Taková situace nastala. Členem mé jednotky je svobodník Michal Pobucký, který je v civilu primátorem Frýdku-Místku. Jeho velitelem je pak bývalý horník,“ uvedl krajský vojenský velitel.
Hlavním úkolem aktivních záloh je v případě skutečného ohrožení ochrana vybraných strategických objektů. Takovým objektem může být třeba elektrická rozvodna, elektrárna, přehrada, nemocnice či letiště. Vojáci v záloze nacvičují reálné situace, do kterých se mohou v případě ohrožení Česka skutečně dostat.
Vojsko doplňuje stavy
Armáda se v posledních letech snaží naplnit své útvary, které byly oslabeny po úsporných opatřeních v době hospodářské krize. Na začátku roku 2014 v armádě působilo 20 864 vojáků z povolání, nyní jich je o téměř 3400 více. V číslech nejsou uvedeni pracovníci tajné služby Vojenského zpravodajství, jejich počty ministerstvo obrany nezveřejňuje.
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář uvedl, že se armádě v náboru dlouhodobě daří. Připustil ale, že v následujících letech se může nábor zkomplikovat kvůli klesající nezaměstnanosti, své řady navíc rozšiřuje i policie a další bezpečnostní složky. V prosinci byly podle něj jednotky armády obsazeny na 82 procent.
Po doplnění personálních tabulek se ale nábor nezastaví, podle dlouhodobých plánů by se měl tabulkový počet vojáků v dalších letech zvýšit až o 5000.
