V Moravskoslezském kraji se ovzduší postupně zlepšuje. Zdejší průmysl totiž snižuje objem vypouštěného prachu. Svědčí o tom nejnovější údaje z Integrovaného registru znečišťování. Například Třinecké železárny snížily objem emisí na polovinu ze 470 tun, které vypustily před dvěma lety, na loňských 263 tun.
Jednalo se o emise polétavého prachu PM10, tedy prach s jednotkami částic do 10 mikrometrů. „Ten úbytek je tedy 45procentní. Pro představu – ještě v roce 2005 Třinecké železárny vypustily přes 1000 tun prachu,“ uvedla redaktorka České televize Markéta Radová.
Současná situace souvisí hlavně s ekologickými opatřeními firmy. Od roku 2013 do roku 2015 jich bylo devatenáct. Mezi nejvýznamnějšími jsou třeba nové tkaninové filtry ve vysokých pecích.
Meziroční úbytek vypuštěného prachu tak zaznamenal například i ostravský ArcelorMittal. Pokles prachových emisí činil zhruba 40 tun. Zdejší filtr by měl emise snížit o desítky tun ročně. Celý nový systém je velký asi jako třípatrový dům. Jen plocha samotného filtru zabírá 18 tisíc metrů čtverečních.
Viditelnější zlepšení by v případě této ostravské huti mělo být až v číslech za rok 2016. To už budou patrná ekologická opatření, jež firma zavedla od konce loňského roku.
Pokles prašnosti potvrzují i hydrometeorologové
Také z údajů, jež zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, je patrné, že množství prachu, který loni lidé v Moravskoslezském kraji dýchali, se na některých místech meziročně snížilo.
„Například ve Věřňovicích na Karvinsku dosahovala průměrná roční koncentrace prachu v roce 2014 48 mikrogramů na metr krychlový – a loni se toto množství snížilo na 41,6 mikrogramu na metr krychlový. Zákonný roční limit je přitom 40 mikrogramů na metr krychlový,“ sdělila Markéta Radová.
Podle oborníků ale problémem ovzduší zůstává například jeden z karcinogenů, benzo(a)pyren. Ten i v loňském roce v republikově nejvyšším množství dýchali lidé z ostravských Radvanic. „Tamní stanice naměřila průměrnou roční hodnotu 7,8 nanogramu na metr krychlový, přičemž limit je 1 nanogram.“
Pomohla mírnější zima
Meziročně se v letech 2014 a 2015 zlepšila i celková kvalita ovzduší v kraji. Do odhadů, nakolik se v tom promítl úbytek emisí jednotlivých zdrojů, se odborníci moc nechtějí pouštět. Čistější vzduch zdůvodňují mírnější zimou. Objem emisí za předešlý rok musí firmy nahlásit vždy do konce září.
Zlepšit životní prostředí ještě více v dohledném horizontu chce Moravskoslezský kraj 71 miliony korun. Ty uvolní z rozpočtu pro žadatele, kteří si chtějí pořídit ekologický kotel, ale v první vlně dotací na výměnu starých kotlů se na ně pro velký zájem nedostalo.
Pro celou republiku je do roku 2020 na výměnu starých kotlů za nové, šetrnější k životnímu prostředí, k dispozici devět miliard korun z evropských peněz. Peníze se budou uvolňovat postupně. Pro Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší, je z této částky vyčleněno zhruba 1,5 miliardy korun.
Investice do životního prostředí stouply
V Moravskoslezském kraji v uplynulých zhruba deseti letech výrazně vzrostly investice na ochranu životního prostředí. Ještě v roce 2005 připadalo v kraji v přepočtu na jednoho obyvatele na ekologické investice přes 1500 korun a region se držel pod republikovým průměrem, který představoval přibližně 2000 korun na obyvatele. V porovnání regionů tehdy Moravskoslezský kraj obsadil sedmou příčku.
V roce 2014 už se ale kraj umístil na druhé pozici za Vysočinou. Na jednoho obyvatele tak připadla investice na ochranu životního prostředí ve výši asi 4500 korun.
