Prostějov - Milivoj Žák, bývalý předseda představenstva zkrachovalé společnosti OP (Oděvní podnik) Prostějov, bude muset soudu vysvětlit, zda neporušil povinnost při správě cizího majetku. Manažer, kterému hrozí až pětileté vězení, způsobil podle žalobce škodu 4,3 milionu. Jak ale píše dnešní příloha Mladé fronty Dnes (MfD) pro Olomoucký kraj, Žák vinu popírá.
Obvinění se týká šest let starých obchodů, kdy mezi OP a koncového zákazníka vstoupila další firma, která podle vyšetřovatelů nic nedělala, ale inkasovala většinu peněz. Státní zástupce Jaroslav Miklenda z Prostějova, který má případ na starosti, listu sdělil, že čtyři pětiny výdělku zůstaly u tohoto zprostředkovatele.
Vyšetřovatelé zdokumentovali obchody, při kterých zprostředkovatel dostal 5,8 milionu korun a OP jen 1,5 milionu. Obžaloba je přesvědčena, že firma tak OP připravila o 4,3 milionu. Spolu s Žákem je u soudu i jednatelka zprostředkovatelské společnosti. Žák vinu odmítl s tím, že vždy jednal v dobré víře a nikoliv s cílem poškodit podnik. MfD ale upozornila, že prostějovský soud už v té samé kauze za obchody s touto zprostředkovatelskou firmou odsoudil bývalého zaměstnance OP Bořivoje Kluga. Ten dostal půlroční podmínku na dobu 18 měsíců, s trestem souhlasil a neodvolal se.
Deník dodal, že Žák čelí ještě dalšímu vyšetřování, ve kterém je pětice bývalých manažerů obviněna z machinací se zástavami posledního volného majetku ve prospěch největšího věřitele OP České spořitelny. Pokud půjdou k soudu, hrozí jim až tři roky za mřížemi.
Vězení hrozí i exřediteli Tuhému
Před soudem stojí také bývalý ředitel František Tuhý, kterého je obžalován z toho že svým příbuzným, dceři a zeťovi, v letech 2004 až 2009 pronajímal podnikové prodejny v Prostějově. Z textilky tak podle obžaloby zmizelo více než deset milionů korun. Tuhý, kterému hrozí až osm let vězení, to odmítá.
Bývalého ředitele vedle toho už na začátku února odsoudil Krajský soud v Brně k pětiletému vězení za zpronevěru. Podle obžaloby se totiž mezi lety 2004 až 2008 Tuhý obohatil na účet firmy o 26,3 milionu korun, přestože společnost byla ve finanční tísni. V letech 2004 až 2008 pobíral měsíční mzdu dvě stě tisíc korun a k tomu měl nárok na roční prémie ve výši 300 procent celkové roční mzdy. Tuhý ale byl nejen ředitelem společnosti, ale také předsedou představenstva a sám stanovil podmínky pro vyplácení odměn sobě a členům nejvyššího vedení firmy. Tyto prémie si i sám vyplatil. Jeho odměny ale měla schvalovat valná hromada. Za schválení vlastních podmínek pro vyplácení prémií ho soud uznal vinným. Tuhý se proti rozsudku odvolal k olomouckému vrchnímu soudu.
