Brno – O tom, komu definitivně připadne zámek Opočno, bude muset opět rozhodovat justice. Vleklý restituční spor znovu otevřel Ústavní soud, když vyhověl stížnosti dědičky původních majitelů Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Ta dlouhodobě usiluje o získání zámku kvůli tomu, že její rodina byla perzekvována během nacismu. Soudy dlouho tvrdily, že k tomu neexistují důkazy, nyní se ale objevila indicie ve formě výpisu z Almanachu židovské šlechty.
Právě zmíněný almanach šlechtična nemohla v původním procesu uplatnit. Historický dokument z roku 1913 prý dokazoval, že babička Colloredo-Mansfeldové byla židovského původu a že konfiskace šlechtického majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Podle ústavních soudců nové důkazy skutečně mohly vést ke změně náhledu na celou kauzu a zasluhují nové projednání.
„(Colloredo-Mansfeldová) předložila obecným soudům dostatečné důkazy, aby v její věci bylo obnoveno řízení a aby se soudy zabývaly tím, zda splňuje podmínky, které pro účast na restitucích už jednou v její věci vymezil ÚS,“ řekla novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Nicméně zdůraznila, že ÚS dnešním nálezem neříká, zda se má zámek znovu vrátit do držení šlechtického rodu.
„Vždy jsem věřila, že zvítězí spravedlnost. A to se dneska stalo. Jsem strašně ráda,“ komentovala dnešní verdikt Colloredo-Mansfeldová. Ona i její právní zástupce věří, že se jí nakonec podaří získat ztracený majetek zpět.
Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska. Podle Kristiny Colloredo-Mansfeldové její otec za války přišel o majetek kvůli nepřátelství k nacistům. Poukazovala také na údajnou rasovou perzekuci rodiny. Podle Národního památkového ústavu však pro takové tvrzení dosud nebyly důkazy, což konstatovaly také soudy.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhala od roku 1991. Na čtyři roky se renesanční památka dokonce vrátila do její správy. Národní památkový ústav ale podal stížnost k Ústavnímu soudu, který v roce 2004 spor vrátil na začátek. V novém procesu soudy v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové rozhodly ve prospěch státu a správnost jejich verdiktů potvrdil v roce 2007 také Nejvyšší soud.
Podle starosty Opočna Štěpána Jelínka je vleklý spor pro zdejší zámek neštěstím - kvůli nedořešené otázce vlastnictví se do něj totiž dlouhodobě neinvestuje. Jelínek by uvítal, kdyby se problém vyřešil co nejdříve. „Nezastírám to, že soukromý vlastník je vstřícnější v jednáních ohledně spolupráce a není tak svázaný předpisy a zákony jako Národní památkový ústav. Zkrátka se určitě lépe jedná z pozice soukromníka než nějaké instituce,“ dodal starosta.
