Toyen se vrátila do Paříže díky výstavě

Nahrávám video

V roce, kdy si Francie a Česko předávají předsednictví Evropské unie, si Paříž připomíná umělkyni, která byla doma v obou zemích. Do francouzské metropole se po Praze a Hamburku přestěhovala velká výstava o surrealistické výtvarnici Toyen. Doplnila ji další díla ze soukromých sbírek.

Marie Čermínová alias Toyen je považována za jednu z nejvýznamnějších českých výtvarných umělkyň dvacátého století. A především za jednu z největších osobností surrealismu. Osobnost Toyen je podobně originální jako její dílo. Postavila se autoritám, popřela tradiční ženskou roli, chodila oblečená ve smokingu, s motýlkem u krku a mluvila o sobě zásadně v mužském rodě.

Francie se pro Toyen stala druhou vlastí. Od dvacátých let se pohybovala kolem surrealistické skupiny spojené s André Bretonem. Po druhé světové válce se do Paříže přestěhovala natrvalo. Ve městě nad Seinou také v listopadu roku 1980 zemřela.

(Ne)známá Toyen

Výstava v Pařížském muzeu moderního umění představuje nyní sto padesát jejích děl. Některá, vypůjčená ze soukromých sbírek, jsou vystavena vůbec poprvé. „Od výstavy si slibuji, že díky ní bude Toyen znovu objevena pro pařížské publikum,“ přeje si ředitel Českého centra v Paříži Jiří Hnilica.

„Návštěvníci mohou objevit všechno, co Tyen vytvořila před příjezdem do Paříže, tato část její tvorby je ve Francii téměř neznámá,“ upřesnila kurátorka výstavy Annie Le Brunová, která se s Toyen přátelila.

Osobnost meziválečné avantgardy připomínají v hlavním městě Francie rovněž reprodukce děl na plotě Českého velvyslanectví a také scénické čtení či animovaný film inspirovaný maskami Toyen. „Člověk si hned vzpomene na koláže, které jsou nedílnou součástí experimentálních filmů,“ poznamenal režisér snímku Joseph Paris.

Výstava věnovaná Toyen skončí v červenci, tedy v měsíci, který propojí Francii a Českou republiku i jiným způsobem. Česko totiž k prvnímu červenci v čele Rady Evropské unie vystřídá právě Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...