Konec světa? A kdo je vítězem? GVUO odpovídá virtuálními výstavami

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) patří k výstavním institucím, které nabízejí prohlídku svých výstav i v on-line prostoru. Sice nejen v době uzavření kvůli koronavirové krizi, ale právě v těchto časech mohou být takové aktivity dobrým způsobem, jak se zabavit i vzdělat. Procházet si na webu GVUO lze virtuálně šest výstav z let 2018 a 2019. Prezentují převážně současné umění.

Na výstavě Konec světa? Ekologický komiks se Rudolf Sikora věnoval ekologické problematice. „Náš čas se neuvěřitelně zkrátil, ekologickou situaci dnes pociťujeme jako velké celoplanetární memento – vykřičník, který se nad naší civilizací vznáší,“ říká Sikora.

Nová galerie v nové republice zní název expozice, která se věnovala vzniku ostravského Domu umění (který je sídlem GVUO). Jeho počátky jsou spojeny se jménem stavitele a sběratele umění Františka Jurečka a prvního ředitele galerie Aloise Sprušila. Tyto dvě osobnosti, ale také architekturu budovy nebo umělecké poklady z dob založení expozice připomněla.

Černá země? Mýtus a realita – ptala se a zároveň si odpovídala výstava zaměřená na zažitou reflexi Ostravska. Do první části názvu si vypůjčila stejnojmenný obraz Břetislava Bartoše z roku 1920, který se stal jakou demonstrativní vizí industriálního regionu. V druhé části tuto představu potvrzuje i s ní polemizuje, a to  prostřednictvím umělecké tvorby spojené s Ostravskem v letech 1918 až 1938.

Kdo je vítězem? Vystavená díla současných umělců, k nimž patří Vasil Artamonov, Tomáš Císařovský nebo Pavla Sceranková, nejsou dokumentací sportovních úspěchů. Zaobírají se spíše tématy trasy, ohraničené cesty, vymezeného času i emocionálními prožitky z hromadného sdílení sportovních událostí.

Na výstavě Spektrum představila GVUO podrobně vznik nového vizuálního jazyka galerie. „Věci se dějí postupně. Nenastane revoluce, když všechno zmizí a začne všechno znovu od začátku. Spíše jsme se na výstavě snažili ukázat, že to je cesta,“ vysvětlil grafický designér Robert V. Novák, který vizuální vyjadřování galerie změnil spolu se Zuzanou Burgrovou.

Výstava Diplomky 2018 přiblížila na tři desítky závěrečných prací studentů Fakulty umění Ostravské univerzity. „Z kategorie student umění se tak (mladý autor) dostane do kategorie emerging artist. Nejednomu diplomantovi se z těch nedozírných možností a očekávání podlomí nohy,“ připouštějí kurátoři. Zároveň podle nich může taková výstava naznačit, kdo je slibným autorem nebo kudy by se mohly ubírat tendence v současném umění. 

GVUO nabízí na svém webu sekci TOP 100 neboli sto nejvýznamnějších uměleckých děl ze sbírek galerie. Sekce Zisky je zase prezentací děl, která GVUO nakoupila od roku 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
před 16 hhodinami

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.