Příspěvek pro ředitele? Jde o absurdní mediální kritiku, brání se Fajt

Praha - Informace o spolupráci Národní galerie v Praze (NG) s Komerční bankou, které dnes zveřejnil deník MF DNES, považuje generální ředitel NG Jiří Fajt za vykonstruovanou a absurdní mediální kritiku na svou osobu.

Fajt tak reagoval na zprávu deníku, že galerie chtěla od Komerční banky, aby více než milion korun ze sponzorského daru sloužil jako příspěvek k jeho tabulkovému platu. Ve sponzorské smlouvě, která byla mezi KB a galerií uzavřena, už podle deníku tato věc není. Byla ale v konceptu smlouvy, který odešel z galerie do banky.

„V případě této smlouvy jsme zvažovali několik možností opírajících se o právní analýzy. Všechny byly v souladu s právním řádem České republiky. Tedy i ta možnost, že by na platy zaměstnanců galerie přispíval privátní sponzor, byla zcela legitimní a transparentní,“ zdůraznil Fajt. Tato alternativa spolupráce veřejného a privátního sektoru je podle něj běžná v zahraničí, kde působil, a obvyklá v českém akademickém prostředí.

„Po zralé úvaze a diskusi s ministrem kultury jsme se rozhodli v tomto okamžiku rezignovat na jiná řešení než tarifní. Způsob odměňování generálního ředitele NG se řídí platnými předpisy hospodaření příspěvkové organizace a její výši určuje výhradně ministr kultury,“ dodal Fajt. Výši své mzdy ředitel nesdělil. „Ten plat je v řádech procent, jak jsou placeni srovnatelní manažeři v zahraničí,“ uvedl pouze Fajt.

Podle Mladé fronty galerie v původním konceptu spolupráce s bankou navrhla, aby 3,2 milionu korun z daru banky Národní galerii šly na podporu umění a 1,3 milionu korun „účelově na 12 mimořádných měsíčních odměn, respektive na navýšení měsíčního platu, a to včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění, generálního ředitele Jiřího Fajta“.

Sponzorský dar ve výši několika milionů korun od Komerční banky pomůže Národní galerii například při přípravě výstavy Oskara Kokoschky na jaře příštího roku. „Je prvním krokem v rámci nové výstavní politiky Národní galerie v Praze, která předpokládá a vyžaduje podstatně silnější zapojení privátních finančních zdrojů tak, jak je tomu zvykem u všech srovnatelných muzejních institucí ve světě,“ dodal Fajt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 1 hhodinou

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 3 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled