Všechno bude bez Oscara. Český film mezi nominované nepronikl

hop

18. 12. 2018|Zdroj: ČTK, AMPAS

Český snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua se do užší nominace na Oscary v kategorii cizojazyčných filmů neprobojoval. Z Evropy se mezi devět vybraných filmů dostala díla z Dánska, Německa a Polska. V pondělí odpoledne místního času (v noci na úterý) to oznámila americká Akademie filmového umění a věd (AMPAS), která prestižní ocenění uděluje.

Akademie vybrala z 87 neanglicky mluvených snímků devět, které se dostaly do užší nominace.

Recenze: Všechno bude není prázdným slibem. V zimní road movie tomu věří

Jde o kolumbijské kriminální drama Stěhovaví ptáci, dánský thriller Tísňové volání, německé drama Werk ohne Autor (Dílo bez autora), japonské drama Zloději, kazašské drama Ayka, libanonské drama Kafarnaum, mexické drama Roma, polskou dramatickou romanci Studená válka a jihokorejské mysteriózní drama Vzplanutí.

Zveřejněny byly také užsí nominace v kategoriích celovečerní dokument, krátký dokument, masky, hudba, píseň, animovaný krátký film, krátký hraný film a vizuální efekty. Přehled všech nominovaných je k dispozici na webu AMPAS.

Kompletní nominace budou zveřejněny 22. ledna. Slavnostní předávání Oscarů se uskuteční 24. února v Dolby Theater v Hollywoodu.

Výběr redakce

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

včerapřed 5 hhodinami

Malí zemědělci dostanou peníze na likvidaci střech s azbestem

Malí zemědělci dostanou peníze na likvidaci střech s azbestem

včerapřed 6 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

včerapřed 7 hhodinami

Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard

Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard

před 8 hhodinami

Policie zadržela soudce Kafku v Chorvatsku

Policie zadržela soudce Kafku v Chorvatsku

včerapřed 8 hhodinami

Z Maďarska a Slovenska bude opět možné dovážet zvířata

Z Maďarska a Slovenska bude opět možné dovážet zvířata

včerapřed 9 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

včerapřed 10 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

před 11 hhodinami

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.

před 8 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.

před 14 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.

včerapřed 15 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.

15. 3. 202515. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Načítání...