Praha - Filmový festival Febiofest se letos koná podvacáté a toto jubileum nenechává bez povšimnutí. Diváci se mohou mimo jiné těšit na návraty filmařů oceněných v uplynulých ročnících cenou Kristián. Přibude sekce věnovaná středometrážním filmům a velkou retrospektivu dopřejí pořadatelé finské kinematografii. A na oslavu přijedou i zajímaví hosté - prvním oznámeným je Geraldine Chaplinová, herečka a dcera Charlese Chaplina.
Geraldine měla po kom zdědit talent nejen z otcovy strany, ale i z matčiny - je vnučkou dramatika Eugena O'Neilla. V roce 1992 si v životopisném snímku Chaplin o svém otci Charlesovi zahrála postavu vlastní babičky.
U filmu začínala už jako dítě ve snímcích svého otce Světla ramp a Král v New Yorku. Posléze hrála ve filmech takových režisérů, jako byl David Lean (Doktor Živago), Robert Altman (Nashville, Svatba), Pedro Almodóvar (Mluv s ní), Alan Resnais (Život je román) a Carlos Saura (Peppermint frappé, Doupě, Anna a vlci, Eliso, můj živote atd.), který byl také jejím manželem. Zahrála si také královnu ve Třech mušketýrech (1973) i jejich dvou pokračováních (1974, 1989).
Diváci Febiofestu ji uvidí v nových filmech Co kdybychom žili společně?, Nic nás nerozdělí a Americano.
Další hosté Febiofestu známi ještě nejsou, v programu se ale na festival jistě vrátí osobnosti, které byly oceněny Kristiánem za celoživotní přínos kinematografii. Zajít tak můžete na Claudiu Cardinalovou v hlavní roli snímku Fernanda Trueby Umělec a modelka, režijní debut Sandrine Bonnairové Steskem šílený, válečné drama Volkera Schlöndorffa Ticho na moři, Romana Polanského jako hlavního protagonistu dokumentu anebo na Úprk Mikea Leigha, který byl jedním z příspěvků britských filmařů k olympiádě v Londýně.
Bezprizorní Popelky a „northern“
K dvacetinám si Febiofest také nadělí novou soutěžní sekci středometrážních titulů, která tak doplní už existující Novou Evropu, kde soutěží celovečerní debuty a druhé filmy evropských tvůrců. „Druhá soutěž je věnovaná snímkům, které nejsou ani dost dlouhé, aby byly považovány za celovečerní, ale ani dost krátké na to, aby se dostaly alespoň na festivaly krátkých filmů, jichž je ve světě bezpočet. Tyto 'filmové novely' v rozsahu od 30 do 65 minut jsou jakési bezprizorní Popelky, které nikdo nechce. Proto jsme se jim v jubilejním Febiofestu rozhodli věnovat celou sekci,“ vysvětlila programová ředitelka Hana Cielová.
Zastoupení v ní budou mít i slovenští filmaři díky osobitě humorné Výstavě, v níž hraje Jan Budař, a Češi, kteří promítnou ambiciózní autorskou studii Enkel výtvarníka a laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého Marka Thera. Zastoupení má kinematografie z našich končin také v soutěžní sekci Nová Evropa. V české premiéře se bude promítat Můj pes Killer, druhý celovečerní film slovenské režisérky Miry Fornayové, který získal nedávno hlavní cenu na festivalu v Rotterdamu; a debut nejmladšího režiséra nejen na festivalu, teprve osmnáctiletého Matěje Chlupáčka. Jeho film Bez doteku se věnuje tématu sexuálního obtěžování. Oba snímky vznikly s přispěním České televize.
O vítězích mezi středometrážními tituly rozhodne mezinárodní porota, Grand Prix v Nové Evropě udělí opět 33člená porota, v níž může zasednout kdokoli, kdo bude vybrán ze zájemců přihlášených na stránkách Febiofestu.
Z nesoutěžního programu chystá Febiofest velkou retrospektivu finské kinematografie, v níž budou k vidění melancholické komedie, road movies, dramata plná ne zrovna zchlazených vášní, ale i western (lépe řečeno „northern“) anebo úlet jako sci-fi Iron Sky či Rare Exports. Lahůdkou bude čtyřdílný epos Osm smrtelných ran. Pilířem sekce je pocta režisérovi Aku Louhimiesovi a portrét producenta Tera Kaukomy. Velký prostor dostanou také snímky z Balkánu. „Opět se v nich mísí specifický humor s příběhy plnými vášní,“ podotkl k nim programový ředitel Štefan Uhrík.
Dvacátý Febiofest se koná od 14. do 22. března v Praze. Následovat budou regionální ozvěny ve dvanácti městech.
