Disidentem proti své vůli. Mejla Hlavsa by oslavil 66. narozeniny

Nahrávám video

Nová generace The Plastic People of the Universe v pondělí večer v pražském Paláci Akropolis připomene bývalého frontmana. Symbol undergroundu Milan „Mejla“ Hlavsa by oslavil 66. narozeniny. Hrával po hospodách i v Bílém domě, ale za všech okolností chtěl zůstat nezávislý. Svoboda byla pro Mejlu vždy rozhodujícím motivem.

Milan „Mejla“ Hlavsa se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově, první kapelu založil už ve čtrnácti letech. Kvůli dlouhým vlasům odešel z domova, z učiliště i z práce na jatkách. V šedesátých letech hrál v kapelách Blue Monsters a The Vagabunds. Na jaře 1968 s několika vrstevníky založil skupinu The Undertakers (Hrobníci), z níž zanedlouho vznikla legenda jménem The Plastic People of the Universe (PPU).

Lepení igelitových pytlů

„Plastici“ hráli převzaté věci (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors), později si začali psát vlastní repertoár, pro který Hlavsa často skládal hudbu. V roce 1973 založil s básníkem Pavlem Zajíčkem formaci DG 307, postupně se ale soustředil jen na PPU.

Roku 1976 kvůli procesu s českým undergroundem Hlavsa pobyl několik týdnů ve vazbě, dostal se pod policejní dozor, nesměl veřejně vystupovat. Vyhodili jej od zeměměřičů a živil se lepením igelitových pytlů.

„Když na tyhle doby vzpomínám, tak mám pocit, že ještě o něco šlo, že rokenrol nebyl jenom zboží, že tam bylo ještě něco hutnějšího,“ vzpomínal Mejla Hlavsa. Tvrdil, že se stal disidentem proti své vůli. V té době se také dostal do užšího kontaktu se špičkou disentu okolo Václava Havla. Proces s kapelou Plastic People dal vzniknout Chartě 77.

Koncem osmdesátých let se PPU prakticky rozpadli a Hlavsa hrál v kapelách Garáž a Echt. Založil skupiny Půlnoc (kam přešlo jádro původních PPU) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k obnoveným DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při setkání dvou prezidentů Václava Havla a Billa Clintona v Bílém domě roku 1998 hrál spolu s Lou Reedem z Velvet Underground.

Bez ohňů je underground

Roku 1999 vydal album Šílenství, na kterém experimentoval s prvky elektronické hudby. Napsal autobiografickou knihu Bez ohňů je underground, hrál mafiána ve Válce barev Filipa Renče a rockového veterána v Kanárkovi režiséra Viktora Tauše.

Mejla Hlavsa zemřel 5. ledna 2001 na nádorové onemocnění. Zbývající muzikanti Plastiků vystoupili na oslavě jeho nedožitých padesátin a po koncertě se rozhodli pokračovat v hraní. Jenže kapela se nedávno rozpadla na dvě části; z muzikantů, kteří s Mejlou Hlavsou ještě hráli, se v pondělí v Akropoli představí jenom Jiří Kabeš s violou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 5 hhodinami

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
včera v 10:10‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
19. 10. 2026‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.