Disidentem proti své vůli. Mejla Hlavsa by oslavil 66. narozeniny

Nahrávám video

Nová generace The Plastic People of the Universe v pondělí večer v pražském Paláci Akropolis připomene bývalého frontmana. Symbol undergroundu Milan „Mejla“ Hlavsa by oslavil 66. narozeniny. Hrával po hospodách i v Bílém domě, ale za všech okolností chtěl zůstat nezávislý. Svoboda byla pro Mejlu vždy rozhodujícím motivem.

Milan „Mejla“ Hlavsa se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově, první kapelu založil už ve čtrnácti letech. Kvůli dlouhým vlasům odešel z domova, z učiliště i z práce na jatkách. V šedesátých letech hrál v kapelách Blue Monsters a The Vagabunds. Na jaře 1968 s několika vrstevníky založil skupinu The Undertakers (Hrobníci), z níž zanedlouho vznikla legenda jménem The Plastic People of the Universe (PPU).

Lepení igelitových pytlů

„Plastici“ hráli převzaté věci (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors), později si začali psát vlastní repertoár, pro který Hlavsa často skládal hudbu. V roce 1973 založil s básníkem Pavlem Zajíčkem formaci DG 307, postupně se ale soustředil jen na PPU.

Roku 1976 kvůli procesu s českým undergroundem Hlavsa pobyl několik týdnů ve vazbě, dostal se pod policejní dozor, nesměl veřejně vystupovat. Vyhodili jej od zeměměřičů a živil se lepením igelitových pytlů.

„Když na tyhle doby vzpomínám, tak mám pocit, že ještě o něco šlo, že rokenrol nebyl jenom zboží, že tam bylo ještě něco hutnějšího,“ vzpomínal Mejla Hlavsa. Tvrdil, že se stal disidentem proti své vůli. V té době se také dostal do užšího kontaktu se špičkou disentu okolo Václava Havla. Proces s kapelou Plastic People dal vzniknout Chartě 77.

Koncem osmdesátých let se PPU prakticky rozpadli a Hlavsa hrál v kapelách Garáž a Echt. Založil skupiny Půlnoc (kam přešlo jádro původních PPU) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k obnoveným DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při setkání dvou prezidentů Václava Havla a Billa Clintona v Bílém domě roku 1998 hrál spolu s Lou Reedem z Velvet Underground.

Bez ohňů je underground

Roku 1999 vydal album Šílenství, na kterém experimentoval s prvky elektronické hudby. Napsal autobiografickou knihu Bez ohňů je underground, hrál mafiána ve Válce barev Filipa Renče a rockového veterána v Kanárkovi režiséra Viktora Tauše.

Mejla Hlavsa zemřel 5. ledna 2001 na nádorové onemocnění. Zbývající muzikanti Plastiků vystoupili na oslavě jeho nedožitých padesátin a po koncertě se rozhodli pokračovat v hraní. Jenže kapela se nedávno rozpadla na dvě části; z muzikantů, kteří s Mejlou Hlavsou ještě hráli, se v pondělí v Akropoli představí jenom Jiří Kabeš s violou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 1 hhodinou

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled