Nová generace The Plastic People of the Universe v pondělí večer v pražském Paláci Akropolis připomene bývalého frontmana. Symbol undergroundu Milan „Mejla“ Hlavsa by oslavil 66. narozeniny. Hrával po hospodách i v Bílém domě, ale za všech okolností chtěl zůstat nezávislý. Svoboda byla pro Mejlu vždy rozhodujícím motivem.
Milan „Mejla“ Hlavsa se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově, první kapelu založil už ve čtrnácti letech. Kvůli dlouhým vlasům odešel z domova, z učiliště i z práce na jatkách. V šedesátých letech hrál v kapelách Blue Monsters a The Vagabunds. Na jaře 1968 s několika vrstevníky založil skupinu The Undertakers (Hrobníci), z níž zanedlouho vznikla legenda jménem The Plastic People of the Universe (PPU).
Lepení igelitových pytlů
„Plastici“ hráli převzaté věci (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors), později si začali psát vlastní repertoár, pro který Hlavsa často skládal hudbu. V roce 1973 založil s básníkem Pavlem Zajíčkem formaci DG 307, postupně se ale soustředil jen na PPU.
Roku 1976 kvůli procesu s českým undergroundem Hlavsa pobyl několik týdnů ve vazbě, dostal se pod policejní dozor, nesměl veřejně vystupovat. Vyhodili jej od zeměměřičů a živil se lepením igelitových pytlů.
„Když na tyhle doby vzpomínám, tak mám pocit, že ještě o něco šlo, že rokenrol nebyl jenom zboží, že tam bylo ještě něco hutnějšího,“ vzpomínal Mejla Hlavsa. Tvrdil, že se stal disidentem proti své vůli. V té době se také dostal do užšího kontaktu se špičkou disentu okolo Václava Havla. Proces s kapelou Plastic People dal vzniknout Chartě 77.
Koncem osmdesátých let se PPU prakticky rozpadli a Hlavsa hrál v kapelách Garáž a Echt. Založil skupiny Půlnoc (kam přešlo jádro původních PPU) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k obnoveným DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při setkání dvou prezidentů Václava Havla a Billa Clintona v Bílém domě roku 1998 hrál spolu s Lou Reedem z Velvet Underground.
Bez ohňů je underground
Roku 1999 vydal album Šílenství, na kterém experimentoval s prvky elektronické hudby. Napsal autobiografickou knihu Bez ohňů je underground, hrál mafiána ve Válce barev Filipa Renče a rockového veterána v Kanárkovi režiséra Viktora Tauše.
Mejla Hlavsa zemřel 5. ledna 2001 na nádorové onemocnění. Zbývající muzikanti Plastiků vystoupili na oslavě jeho nedožitých padesátin a po koncertě se rozhodli pokračovat v hraní. Jenže kapela se nedávno rozpadla na dvě části; z muzikantů, kteří s Mejlou Hlavsou ještě hráli, se v pondělí v Akropoli představí jenom Jiří Kabeš s violou.
