Kapela Plastic People se rozpadla. Muzikanti se přou o název

Legenda českého undergroundu The Plastic People of the Universe, kvůli které vznikla Charta 77, se rozpadla na dvě uskupení. Jedno vede nejstarší hrající člen původní sestavy klávesista Josef Janíček a spolu s ním saxofonista Vratislav Brabenec, druhé violista Jiří Kabeš. Dvě formace se nyní přou o právo používat název kapely.

„Kapela Plastic People se rozpadla už několikrát a vždy to skončilo tak, že se zakládající členové k sobě vrátili. To, že Pepa Janíček s Vráťou Brabencem mají svoji partu a Jirka Kabeš je v další partě, nebude nadlouho,“ tvrdí undergroundový souputník „Plastiků“ a zakladatel kapely Garáž Ivo Pospíšil, který byl hostem Událostí v kultuře.

Vzpomínky na Mejlu

„Pro mne Plastic People of the Universe byla kapela, ve které byl Mejla Hlavsa. Když Mejla Hlavsa odešel k Pánu, tak jsem tvorbu Plastiků přestal sledovat, i když to byli a zůstali mí kamarádi. Co zůstalo, je přesně Pepa Janíček, Jirka Kabeš a Vráťa Brabenec. Ostatní kluci byli z mého pohledu doprovodná část,“ říká Pospíšil. Sám podobnou situaci zažil, když se z kapely Garáž oddělila kapela Garage, ve které už nehrál.

Nahrávám video

Rozhádané části Plastic People of the Universe vystoupily 12. května shodou okolností ve stejný čas na dvou koncertech, skupina s Brabencem a Janíčkem v Brně na akci s názvem Vzpomínka na Mejlu, skupina s Kabešem s podtitulem New generation hrála v Praze.

„Jediným oprávněným nositelem názvu The Plastic People of the Universe je sestava kolem Jiřího Kabeše a Joe Karafiáta,“ uvedl v prohlášení manažer „Plastiků“ Roman Hanzlík. Podle něj platí dohoda, že kapela bude pokračovat i po odchodu některého ze členů. Oprávnění používat původní název se podle něj muzikanti svým odchodem vzdali. Kapelník Janíček však kontroval, že se o této dohodě dozvěděl až z Hanzlíkova prohlášení.

V kapele se vystřídalo téměř čtyřicet hudebníků

Problémy v kapele jsou už staršího data. Už během loňského roku se v kapele vyměnila rytmická sekce, když odešli baskytaristka Eva Turnová a bubeník Jaroslav Kvasnička. Na podzim se rozhodl odejít saxofonista Brabenec, brzy jej následoval klávesista Josef Janíček.

Od roku 1968, kdy Plastic People vznikli, se v kapele vystřídalo téměř čtyřicet hudebníků. Většina však setrvala pouze krátkou dobu.

Kapela stála u klíčového momentu moderních českých dějin. Na začátku normalizace byl muzikantům odebrán profesionální status. Šikana vyvrcholila zatčením „Plastiků“ v březnu 1976. Při kampani na jejich obranu se díky iniciativě Václava Havla zformovala pozdější Charta 77. Zrod Charty popisuje třeba dramatický televizní cyklus České století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled