Sia neboli „ta holka s parukou, co neukazuje obličej“ vydává bez velké pompy další sólovku This Is Acting. A je přesně taková, jaký je název: hraná, předstíraná a neautentická. Není divu. Jde totiž o nevyužitý materiál, který skladatelka napsala pro jiné interprety. „Není to něco, co bych sama zpívala,“ přiznala autorka megahitu Chandelier. Vzhledem k tomu nezbývá, než se ptát: Mělo to tedy vůbec cenu?
This Is Acting je už zpěvaččina šestá řadovka. První čtyři si své posluchače našly, byla to ale teprve deska 1000 Forms of Fear, která Australanku vytáhla zpoza opony, donutila nesmělou blondýnu změnit image a vystupovat před daleko větším davem, než byla zvyklá.
Charismatická Sia dostala fanoušky svými niternými výpověďmi i odmítavým přístupem ke slávě, který řešila právě maskováním. To, že neexhibovala v každé show, chránila si soukromí ani neukazovala kdekomu svůj zadek, kolem ní vyčarovalo respekt a pohádku Jak talentovaná holka konečně ke štěstí přišla.
V roce 2014 už prohlašovala, že má doma zásobárnu skladeb, která hravě vyjde klidně na dvě nahrávky. This Is Acting ale působí jako opožděný vánoční úklid. To co Sia vymetla z komůrky, jsou akorát zatvrdlé drobky, které zdaleka nemají na sladkosti, jaké naservírovala na předchozí průlomové desce.
Mít hlas a správně ho používat
Je do očí bijící, že umělkyně písničky nepsala pro sebe. Pozná se to na melodiích, které postrádají hloubku i jakýkoliv zvrat, ale nejvíc se onen fakt projeví na textech. Většinou jde o „motivační“ songy. Snadno zapadnou do playlistů o vlastní jedinečnosti a probuzení vnitřní síly, v nichž si střední proud tak často libuje. Anebo také do repertoáru zpěvaček, kterým není blbé po stopadesáté posluchače vyzvat: „Move your body!“ nebo „Hit the dance floor!“
Jedovatě se říká, že kdo neumí, učí. V případě psaní písniček by tedy mohlo platit, že kdo neumí zpívat, píše alespoň druhým. Ne ale v případě Sii Furlerové. Bývalá jazzmanka má takový rozsah, o němž si leckteré kolegyně mohou nechat zdát. Tentokrát to ale přepískla a výšky nasadí, kde to jen jde (příklad za vše: finální Space Between). Výsledek? Ukřičená deska nedůstojná Siiných schopností.
This Is Acting jen nouzově zkracuje čekání na osobitou složitější tvorbu, která je čtyřicetileté Furlerové vlastní. Když nic jiného, album názorně vykresluje, po jakých typech skladeb je v mainstreamu skutečně poptávka…
