Praha - Ekonomie není věda, která se dá testovat v laboratoři. Alespoň to platilo do doby, než toto tvrzení vyvrátil Vernon Smith - zakladatel takzvané experimentální ekonomie a držitel Nobelovy ceny z roku 2002. Dnes třiaosmdesátiletý profesor na Chapmanově univerzitě převzal v Praze cenu Liberálního institutu. Smith považuje zásahy centrálních bank v době krize za oprávněné. Naopak fiskální akce na podporu ekonomiky ze strany vlád příliš nepodporuje.
První zkušenosti s výukou získal Vernon Smith, držitel doktorátu z prestižního Harvardu, na univerzitě Purdue ve státě Indiana. A právě tady začal testovat ekonomické teze. Chtěl totiž, aby studenti na vlastní kůži pocítili, jak je to s nabídkou a poptávkou na trhu. A následovaly další experimenty. „Oba experimenty mě překvapily, jeden proběhl lépe, než jsem předpokládal a druhý hůře,“ prohlásil Smith.
V 80. letech Smith našel způsob, jak vytvořit umělou finanční bublinu. Dobrovolníkům rozdal peníze a nechal je investovat na fiktivním akciovém trhu. „Zajímalo nás, jestli budou robustní oproti subjektové sféře. Začali jsme využívat businessmanů. Bubliny se chovaly různě u zkušených i nezkušených,“ podotkl Smith. V roce 2001 založil centrum pro ekonomickou vědu, kde měl v laboratořích dostatek možností k testování tezí.
Lidé se podle Smithe neumějí poučit z předchozí krize, protože na trh stále vstupují noví investoři. „Počet lidí, kteří si pamatují předchozí bublinu a pád, stále klesá,“ konstatoval Smith. To platí především o burzovních bublinách. Smith vládní protikrizová opatření příliš nepodporuje, zato akce centrálních bank podle něj mohly poskytnout určitou stabilitu. „Akce centrálních bank byly daleko více ospravedlnitelné, než fiskální akce, které podnikly vlády,“ uvedl Smith.
Nobelovu cenu Smith získal za užití psychologie a experimentální ekonomie v procesu rozhodování spolu s Danielem Kahnemanem.
