Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.
Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. Nižší dluh vykazovaly pouze Estonsko (18,1 procenta), Lucembursko (24,4 procenta), Bulharsko (25,1 procenta) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 procenta).
„Podle Eurostatu jsme opět premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování. V něm jsme byli loni vůbec nejhorší v celé EU. Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země. Proto teď nemůžeme rozdávat plnou náručí všem, jak nám opozice moudře radí,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nejvíce zadlužené v EU bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko (193,3 procenta) následované Itálií (150,8 procenta), Portugalskem (127,4 procenta), Španělskem (118,4 procenta) a Francií (112,9 procenta).
Celkem u čtrnácti zemí překročil dluh 60 procent HDP, což je hranice stanovená dříve závazným Paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.
Klesl i rozpočtový deficit
Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta hrubého domácího produktu.
Rozpočtový schodek loni zaznamenaly až na Dánsko a Lucembursko všechny země EU. Nejvyšší vykázala Malta (osm procent), Řecko (7,4 procenta) a Lotyšsko (7,3 procenta).
Česko patřilo mezi země s nadprůměrným deficitem, který se zvýšil z předloňských 5,8 na 5,9 procenta HDP. Dříve platnou tříprocentní hranici překročilo celkem patnáct států sedmadvacítky.
Růst státního dluhu
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247 tisíc korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Za nárůstem státního dluhu je zejména standardní emise státních dluhopisů kvůli předfinancování korunových splátek státního dluhu.
„Ministerstvo prodalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 134,2 miliardy korun, čímž zajistilo pokrytí více jak 92 procent celkových splátek korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v letošním roce,“ uvádí čtvrtletní zpráva.
Zpráva dále upozorňuje na to, že v souvislosti s účinností novely zákona o rozpočtových pravidlech od 1. ledna vykazuje ve státním dluhu i nesplacené jmenovité hodnoty státních dluhopisů po datu jejich splatnosti. Jejich hodnota ke konci března přitom činila 56 milionů korun.
Ministerstvo v aktualizaci strategie financování státního dluhu z počátku dubna očekává, že státní dluh letos stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu korun.
Ekonomové trend hodnotí negativně
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek upozornil, že zadlužení zemí EU se snížilo relativně pouze díky nominálnímu růstu ekonomiky. „Fakticky dluh zemí Evropské unie vzrostl o 675 miliard eur na 12,7 bilionu eur. Většinu nárůstu tohoto dluhu obstaraly země eurozóny, které se při zakládání měnové unie zavázaly chovat se rozpočtově odpovědně. Světová finanční krize i pandemie však pravidla rozpočtové odpovědnosti odsunula na dlouhou dobu stranou,“ uvedl.
Ekonomové upozorňují také na to, že Česká republika se zadlužuje větším tempem, než statistiky na první pohled ukazují. „My jsme nastoupili tu raketovou cestu a já jen připomenu, že Francie měla před dvaceti lety podobnou úroveň veřejného zadlužení a kde skončila po dvaceti letech? Skončila na vysoké úrovni sta procent zadlužení k HDP, takže jestli chceme jít touto cestou, tak určitě nejsem pro,“ sdělila pro ČT hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Trend vývoje českého vládního dluhu hodnotí negativně i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Ve spoustě ohledů jsme byli až přehnaně rozhazovační. Na jednu stranu nikdo nepopíral, že ekonomika během pandemie potřebuje pomoct. Ale bylo často kritizováno, a já myslím, že oprávněně, protože to potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě, že spousta prostředků byla dalece nad rámec toho, co ekonomika během pandemie potřebovala. Opatření místo toho, aby byla adresná, tak byla plošná a megalomanská,“ myslí si.
