Evropská centrální banka ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale hodlá ekonomiku dál podporovat jinými nástroji. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

Centrální banka naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný.

ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat zotavování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.

Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na čtyřicet miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit třicet miliard eur za měsíc a od října zůstanou na dvaceti miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.

Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusejí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.

Základní úrokovou sazbu nechala ECB na nule

ECB také sdělila, že uvolní pravidla pro reinvestice pro svůj krizový nástroj, který lze použít v případě budoucích otřesů na trhu. V březnu do něj sice přestane dávat další peníze, až do roku 2024 ale bude pokračovat v reinvestování výnosů. Tento postup může změnit podle dalšího vývoje.

„Čisté nákupy v rámci programu PEPP bychom v případě potřeby mohli obnovit, abychom čelili negativním šokům souvisejícím s pandemií,“ upozornila centrální banka.

Základní úrokovou sazbu ECB ponechala na rekordním minimu nula procent. Okrajová zápůjční sazba zůstala na 0,25 procenta a depozitní sazba na -0,50 procenta. U těchto sazeb analytici změnu nečekají ještě dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
13:47Aktualizovánopřed 50 mminutami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 2 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
včera v 16:15‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.