Inflace v eurozóně dosáhla rekordní úrovně. Měla by začít klesat, domnívá se prezidentka ECB

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová
Zdroj: imago stock&people

„Jsem přesvědčena, že inflace se v roce 2022 bude snižovat,“ prohlásila prezidentka ECB v rozhovoru na konferenci Next pořádané agenturou Reuters. Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že meziroční míra inflace se v eurozóně za listopad vyšplhala na rekordních 4,9 procenta. Cílem centrální banky je přitom udržet menší než dvouprocentní růst cenové hladiny.

Vysoká inflace podle analytiků pravděpodobně zkomplikuje prosincové zasedání, na němž bude ECB rozhodovat o budoucnosti svých programů na nákupy dluhopisů. Předpokládá se, že ukončí nouzový pandemický plán skupování dluhopisů PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme).

Celkový objem PEPP centrální banka postupně zvýšila na 1,85 bilionu eur (zhruba 47 bilionů Kč). ECB na zasedání zřejmě také zváží posílení jiných stimulačních opatření, aby ukončení nákupu pandemických dluhopisů kompenzovala.

Úroková sazba setrvá na nule

Základní úroková sazba ECB zatím zůstává na rekordním minimu nula procent. Minulý měsíc Lagardeová uvedla, že zvýšení hlavní úrokové sazby v příštím roce považuje za nepravděpodobné. Vliv zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami se projevuje například v růstu cen hypoték.

Česká národní banka (ČNB) už svou základní úrokovou sazbu v reakci na vzestup inflace několikrát zvýšila. Naposledy počátkem listopadu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější růst od roku 1997.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci listopadu oznámil, že banka s dalším zvyšováním sazeb nemusí spěchat. Zároveň očekává další návrh na zvýšení, který ale bude již „víceméně v normálním rámci“. Za standardní se považuje růst o čtvrt procentního bodu.

Meziroční inflace v Česku za říjen stoupla na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Dostala se tím na nejvyšší úroveň od října 2008.