Inflace v eurozóně dosáhla rekordní úrovně. Měla by začít klesat, domnívá se prezidentka ECB

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

„Jsem přesvědčena, že inflace se v roce 2022 bude snižovat,“ prohlásila prezidentka ECB v rozhovoru na konferenci Next pořádané agenturou Reuters. Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že meziroční míra inflace se v eurozóně za listopad vyšplhala na rekordních 4,9 procenta. Cílem centrální banky je přitom udržet menší než dvouprocentní růst cenové hladiny.

Vysoká inflace podle analytiků pravděpodobně zkomplikuje prosincové zasedání, na němž bude ECB rozhodovat o budoucnosti svých programů na nákupy dluhopisů. Předpokládá se, že ukončí nouzový pandemický plán skupování dluhopisů PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme).

Celkový objem PEPP centrální banka postupně zvýšila na 1,85 bilionu eur (zhruba 47 bilionů Kč). ECB na zasedání zřejmě také zváží posílení jiných stimulačních opatření, aby ukončení nákupu pandemických dluhopisů kompenzovala.

Úroková sazba setrvá na nule

Základní úroková sazba ECB zatím zůstává na rekordním minimu nula procent. Minulý měsíc Lagardeová uvedla, že zvýšení hlavní úrokové sazby v příštím roce považuje za nepravděpodobné. Vliv zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami se projevuje například v růstu cen hypoték.

Česká národní banka (ČNB) už svou základní úrokovou sazbu v reakci na vzestup inflace několikrát zvýšila. Naposledy počátkem listopadu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější růst od roku 1997.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci listopadu oznámil, že banka s dalším zvyšováním sazeb nemusí spěchat. Zároveň očekává další návrh na zvýšení, který ale bude již „víceméně v normálním rámci“. Za standardní se považuje růst o čtvrt procentního bodu.

Meziroční inflace v Česku za říjen stoupla na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Dostala se tím na nejvyšší úroveň od října 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 12 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...