Stát rozšířil a zvýšil půjčky na bydlení. Dosáhnou na ně i čtyřicetiletí

Státní fond podpory investic (SFPI) zvýšil věk pro poskytnutí půjčky na bydlení pro mladé lidi ze 36 na 40 let. Navýšil také maximální částky poskytnutých úvěrů, u pořízení bytu například z 1,2 milionu korun na dva miliony. Nově je možné financovat také družstevní podíl. Program Vlastní bydlení navazuje na Program pro mladé. Žádosti lze podávat od pátku na pracovištích SFPI v Praze a v Olomouci.

O státní půjčku na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení mohou žádat mladé rodiny, bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. U žadatelů, kteří nejsou manželé, je podmínkou dítě do 15 let.

Maximální výše úvěru na modernizaci se zvýšila z 300 tisíc na 600 tisíc korun. U pořízení rodinného domu vzrostla ze dvou milionů na 2,4 milionu korun. Úroková sazba se nově sníží o 0,2 procentního bodu za každé dítě do 15 let, o které žadatel trvale pečuje, minimálně je však jedno procento.

Novinkou je také to, že pojištění proti živelním pohromám je požadováno pouze u rodinného domu. Původně bylo i u bytu. Navíc nejsou stanoveny limity na podlahovou plochu. V předchozím programu bylo u bytu maximum 75 metrů čtverečních, u rodinného domu 140 metrů čtverečních.

Splatnost úvěru je maximálně deset let při modernizaci a 20 let na pořízení obydlí. „Fond umožní na žádost příjemce přerušení splácení jistiny až na dobu dvou let z důvodu narození, osvojení, poručenství, svěření dítěte do péče nebo pěstounství dítěte. Celková doba splatnosti úvěru se následně prodlouží o dobu, na kterou bylo povoleno přerušení splácení jistiny,“ uvádí SFPI na svých webových stránkách.

Fond může na žádost příjemce povolit přerušení splácení jistiny také z důvodu ztráty zaměstnání na dobu delší než tři měsíce, nemoci trvající déle než tři měsíce nebo úmrtí člena domácnosti. Celková doba přerušení splácení jistiny z těchto důvodů nesmí přesáhnout dobu dvou let. Mimořádné splátky a předčasné splacení úvěru jsou bez poplatků.

Program pro mladé byl zahájen v polovině srpna roku 2018. Hned první den tehdy někteří lidé čekali kvůli podání žádosti o půjčku před pobočkami fondu v Praze a Olomouci ve frontě. Za první den podali 256 žádostí za 299 milionů korun. Poté zájem opadnul. Ke konci roku dosáhl objem žádostí 668 milionů korun. V roce 2019 průměrný měsíční objem žádostí klesl meziročně zhruba na čtvrtinu ze 148 milionů korun na 41 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 11 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 21 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled