Paříž/Brusel – Evropští politici jsou stále ochotni jednat s Řeckem o dohodě. Tamní vláda v pátek opustila bruselská jednání a vyhlásila v zemi referendum na tuto neděli. Evropští státníci varovali Řeky, že odmítnutí veřitelských návrhů znamená konec Řecka v eurozóně. Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce prohlásila, že případný krach společné evropské měny by znamenal i krach EU. Šéf ruské diplomacie pak uvedl, že politice řeckého premiéra „dobře rozumí“ a doufá, že Brusel uchrání Řecko před „scénářem s neblahými následky“.
Přední evropští politici sice ještě mluví vůči Řecku s nadějemi, z jejich slov je ale stále více znát zklamání. „Já jsem velice smutný z toho, co se dělo minulý víkend. Za jedinou noc se společné evropské povědomí snížilo na taktické populistické hry. Po veškerém úsilí, které jsme já sám i mí kolegové vynaložili. Po veškerém úsilí Evropské komise i dalších si připadám poněkud zrazený,“ řekl Juncker.
Podle svých slov prý až dosud učinil vše, co bylo v jeho silách. Návrhy na komplexní reformy a evropskou pomoc prý skrývaly „v zásadě jednoduchou dohodu“. Řecku prý už nemůže nic jiného nabídnout, je ale ochoten jednat o udržení eurozóny na současných 19 členech.
Jean-Claude Juncker:
„V tomto balíčku nešlo o snižování platů, to nikdy nebylo na stole. Na stole jsme měli návrhy modernizace platů ve veřejném sektoru… Řecká vláda také uznává, že řecký penzijní systém není udržitelný. Je třeba, aby všichni přispívali do penzijního systému podle svých prostředků. My jsme řekli, že vláda může také nahradit opatření, může přijít s alternativami. … V pátek jsme znovu jednali o všech těchto bodech a snažili jsme se také bavit o výši daní, kde jsme se bavili o hodnotách např. 13 procent místo 20 procent.“
Francouzský prezident Francois Hollande po zasedání vlády prohlásil, že by byl rád, kdyby se jednání s Řeckem obnovila, protože k jejich završení chybělo velmi málo. Řekl, že by chtěl, aby Řecko zůstalo v eurozóně, a nabízí sebe jako prostředníka jednání. Kdyby se ale jeho občané v referendu vyslovili jinak, Francie se „nemá čeho bát“ a je stejně jako celá eurozóna připravena na jakýkoli negativní dopad řeckého bankrotu. Hollande také řekl, že rozhodnutí Atén odmítnout dohodu s věřiteli „odsuzuje“.
„Sama Francie je vždy připravena k pokračování dialogu. Dnes je ještě stále možnost dosáhnout dohody, zítra už to bude záviset na rozhodnutí samotných Řeků. Francie je pro to, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Je připravena jednat, ale nemůže to dělat bez společné vůle dosáhnout dohody,“ řekl novinářům Hollande. Vpodvečer ještě telefonicky jednal s americkým prezidentem Barackem Obamou, se kterým se shodl na společném úsilí obnovit jednání s Řeckem. Taktéž Bílý dům apeluje na to, aby Řecko v eurozóně zůstalo.
Řecká vláda nařídila po celý týden uzavřít tamní banky i burzu. Výrazně omezen je i výběr hotovosti z bankomatů. Vpodvečer se navíc objevily informace o odmítnutí zítřejšího splacení části dluhu.
Naléhavě během pondělí mluvila také německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní na schopnosti nalézt kompromis závisí samotná podstata společné Evropy. „Pokud přijdeme o schopnost nalézat kompromisy, bude Evropa ztracena,“ řekla. Vyzdvihla přitom práci svého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který podle ní v posledních měsících usilovně hledal možnosti, jak řeckou krizi vyřešit.
Asi 17 tisíc lidí, převážně příznivců řecké vládnoucí levicové strany SYRIZA, demonstrovalo v pondělí v Aténách a v Soluni ve prospěch „ne“ v nadcházejícím nedělním referendu. Podle demonstrantů se věřitelé snaží Řecko vydírat.
„Padne-li euro, padne celá Unie“
Taková slova Merkelová zmínila na slavnostním shromáždění u příležitosti 70. výročí založení Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Evropská unie je společenství zemí, které se cítí zavázány stejnými hodnotami. Z tohoto základu mohl vzejít i velkolepý projekt eura. Proto je euro víc než jen měna, je založeno na vzájemné důvěře a společných zásadách,“ řekla Merkelová. „Pokud euro zkrachuje, zkrachuje i Evropa,“ zdůraznila.
„Pro naše vzájemné porozumění (v eurozóně) je bytostně nutné, abychom na jedné straně byli vzájemně solidární, na druhé straně ale aby každý přinesl svůj vlastní příspěvek k řešení problémů. Solidarita a vlastní odpovědnost jsou dvě strany téže mince,“ dodala kancléřka.
Merkelová a její vicekancléř Sigmar Gabriel odpoledne jednali o situaci kolem Řecka s šéfy parlamentních stran a po jednání novinářům řekli, že nabídka mezinárodních věřitelů Řecku byla „velkorysá“. Vypsání referenda o návrzích věřitelů je podle vicekancléře legitimní krok. „Voličům musí být jasné, o čem rozhodují. Že je to jasné 'ano' nebo 'ne' setrvání v eurozóně. A pokud tamní (řecká) vláda zodpovědně vládne, musí to svým občanům otevřeně říct,“ řekl Gabriel.
Také předseda Evropské rady Donald Tusk varoval před záporným vyzněním nedělního referenda v Řecku. Případné „ne“ by omezilo vyjednávací prostor pro řeckou vládu. „Pokud si někdo myslí, že (řecká) vláda bude mít silnější vyjednávací pozici, pak to prostě není pravda,“ řekl.
- Podle britského premiéra Davida Camerona by bylo pro Řecko velmi obtížné zůstat v eurozóně, kdyby se jeho občané v referendu vyslovili proti dohodě s věřiteli.
- Rakouský guvernér Evropské centrální banky Ewald Nowotny uvedl, že v případě odmítnutí dohody v lidovém hlasování by byly „možnosti konstruktivního řešení velmi omezené“.
- Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos uvedl, že na dosažení dohody je stále čas, protože nynější záchranný program eurozóny pro Řecko vyprší až s úterní půlnocí.
- Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva v souvislosti s finanční krizí v Řecku dění v Evropské unii „velmi pozorně“ sleduje. „Máme obavy z možných nepříznivých důsledků na celou EU,“ uvedl podle agentury Reuters Peskov.
Slovensko dál věří ve společnou evropskou měnu. Bratislava ale odmítá další půjčky pro Řecko. V současnosti ručí za část řeckých dluhů ve výši tří miliard eur. V přepočtu na hlavu jde o téměř 600 eur, tedy zhruba 1,5násobek průměrného měsíčního důchodu, který pobírají slovenští senioři.
Ministři financí eurozóny o víkendu v reakci na odchod Řecka z jednání odmítli prodloužit zemi záchranný program, který končí 30. června. Bez peněz z tohoto programu nebudou moci Řekové splácet dluhy, včetně sumy zhruba 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy Kč), kterou musí do úterý uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
