Forbes: Nejbohatším Čechem zůstává Kellner, Babiš je čtvrtý. Z desítky vypadl Bakala

Nejbohatším Čechem zůstává majitel investiční skupiny PPF Petr Kellner s odhadovaným majetkem v hodnotě 350 miliard korun. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš propadl z druhého místa na čtvrté, jeho jmění se proti loňsku snížilo o pět miliard na 70 miliard korun.

Andrej Babiš si pozici v podstatě vyměnil s realitním magnátem Radovanem Vítkem, který zbohatl o 15 miliard, což ho vyneslo s majetkem za 75 miliard korun na druhé místo. Třetí je vlastník KKCG Karel Komárek.

Žebříček nejbohatších Čechů zveřejnil Forbes na webu. Souhrnné jmění podnikatelů, kteří se v žebříčku propracovali do stovky, činí 1,2 bilionu korun.

Z první desítky žebříčku vypadl Bakala, nahradil ho Šmejc

Z první desítky vypadl bývalý uhlobaron Zdeněk Bakala a nahradil ho finančník Jiří Šmejc, který je minoritním podílníkem splátkové firmy Home Credit a vlastní chorvatskou sázkovou kancelář Super Sport. Žebříček Forbesu se letos rozrostl o 20 nových jmen. Významnou část z nich tvoří byznysmeni, kteří začali z nuly a u zrodu jejich jmění stály moderní technologie.

Patří mezi ně například devětatřicetiletý Martin Hájek, šéf a hlavní majitel společnosti Livesport, která poskytuje nejrychlejší sportovní výsledky nejen do mobilů po celém světě. Jeho jmění Forbes odhaduje na 8,5 miliardy korun a řadí ho na 24. příčku. Do žebříčku poprvé pronikl také zakladatel letenkového vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý s majetkem 1,5 miliardy korun, dále zakladatel české webhostingové a CDN služby Zdeněk Cendra (1,8 miliardy) nebo zakladatel srovnávače ePojištění.cz Jan Barta (1,5 miliardy).

Odhad Babišova jmění tvoří podle Forbesu především holding Agrofert a Babiš v žebříčku druhým rokem klesá kvůli stále horším výsledkům podniku, především chemiček vyrábějících průmyslová hnojiva. „Agrofert je zaparkovaný ve dvou svěřenských fondech, Andrej Babiš ale zůstává příjemcem z nich plynoucích benefitů, proto ho do žebříčku stále řadíme,“ uvedl Forbes.

Nejbohatší ženou v Česku je podle Forbesu Jitka Cechlová Komárková, která s majetkem v hodnotě 4,8 miliardy korun obsadila padesátou příčku. Většinu majetku v minulosti získala při dělení holdingu KKCG rodiny Komárkových. Druhou nejbohatší Češkou je zakladatelka společnosti SIKO koupelny Jaroslava Valová se třemi miliardami na 75. místě žebříčku a spolumajitelka dopravní společnosti ICOM transport Kateřina Kratochvílová na 76. místě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...