Tržní ekonomiku už máme. Teď jen zatočit s byrokracií a korupcí

Praha – Sametová revoluce neznamenala pouze změnu politického režimu, ale i přechod od státem řízené ekonomiky na tržní hospodářství. Za uplynulým čtvrtstoletím se ohlédli byznysmeni a politici na konferenci Hospodářské komory 25 let svobodného podnikání. A podnikatelé se především shodli na tom, že je pořád co vylepšovat – hlavně omezit byrokracii a korupci.

Ani po pětadvaceti letech není tuzemský systém tržního hospodářství bez chyb. Byznysmeny trápí zejména složitá byrokracie a korupce, které stále brání rozvoji českých firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by se měl stát rychle vypořádat s důsledky korupce z minulosti a připravit lepší a transparentnější zákony. Komora by také ráda, aby stát pomohl podnikatelům při jejich expanzi do rizikových oblastí.

Navzdory všem problémům ale v Česku vyrostla řada úspěšných firem, která prorazila i v zahraničí. Třeba lustry z jablonecké Preciosy zdobí paláce šejků, prezidentské kanceláře a největší kasina světa. A plují i po světových mořích. „V loňském roce jsme dodávali na největší soukromou jachtu na světě. Jachtový byznys je velmi komplikovaný, protože samozřejmě všechno musí fungovat, všechno musí držet,“ popisuje generální ředitel společnosti Preciosa Lustry Pavel Marek.

Dalším světově známou českou firmou je výrobce antivirových programů Avast. Jeho software chrání víc než 200 miliónů počítačů po celém světě – firma přitom zaměstnává jen 350 lidí. Ráda by je víc angažovala v dalším rozvoji vydáním zaměstnaneckých akcií. Tomu však česká legislativa příliš nepřeje. „U nás to není nákladovou položkou, v Americe ano,“ upozornil spolumajitel Avastu Eduard Kučera.

Transformace byla úspěšná, shodli se Klaus se Zemanem

Že v tuzemsku vyrůstají firmy, které reinvestují zisky do svého podnikání, s povděkem kvitoval i prezident Miloš Zeman, jenž se konference k pětadvaceti letům svobodného podnikání rovněž zúčastnil. Spolu s bývalou hlavou státu Václavem Klausem považují za úspěch především ekonomickou transformaci z devadesátých let.

„Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny. Tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala. Naše obce a města 'krásní'. Dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde sedíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není málo,“ prohlásil Miloš Zeman. Odmítl zároveň dva protichůdné mýty, které se kolem ekonomické transformace vytvořily – že „všechno bylo špatně“, nebo že „všechno bylo dobře“.

„Přes všechny věci, které nás netěší, byla naše transformace úspěchem. Tato teze se mi zdá nesporná, mimo jakoukoli pochybnost,“ nechal se slyšet Václav Klaus, který se ovšem se svým následovníkem liší v pohledu na kuponovou privatizaci. Podle Zemana rozptýlené vlastnictví akcionářů nedokáže kontrolovat podniky. Prezident se zmínil i o působení investičních fondů a tunelování, což prý bylo způsobeno nedostatečnou regulací.

Václav Klaus připomněl, že záměrem kuponové metody bylo zapojit do privatizace co nejvíc lidí. „Jsem ochoten se přít do konce světa a jsem přesvědčen, že racionální argumentací bychom zásadní přínos kuponové privatizace lehce obhájili,“ konstatoval Klaus, podle něhož měla být základem procesu privatizace rychlost, nikoliv maximalizace výnosů.

„Jsme vystavení kritice, ale ostatní hovořili o hypotetických věcech, jejichž důsledky nikdy nebudou moci být srovnány,“ poznamenal k tomu Vladimír Dlouhý, který byl počátkem devadesátých let ministrem hospodářství federální vlády. „Život je nesrovnatelně svobodnější a bohatší než před 25 lety. Životní úroveň se v Česku více než zdvojnásobila,“ dodal šéf Hospodářské komory. Česko je podle něj ve světě vnímáno jako země s velkým potenciálem. „Náš obraz v zahraničí je lepší než v zrcadle, které jsme si nastavili,“ uzavřel bývalý politik, který neúspěšně kandidoval v loňských prezidentských volbách.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 5 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 10 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 19 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...