Washington – Americká centrální banka (Fed) podle očekávání oznámila konec nákupů dluhopisů, jimiž podporovala ekonomiku. Od začátku finanční krize v roce 2008 nasměroval Fed do amerického hospodářství ve třech vlnách tzv. kvantitativního uvolňování celkem 3,7 bilionu dolarů (zhruba 80 bilionů korun).
Skupování dluhopisů končí, oznámila americká centrální banka
V rámci třetí vlny tzv. kvantitativního uvolňování, která začala před dvěma lety, naléval Fed do ekonomiky až 85 miliard dolarů měsíčně. Objem skupovaných cenných papírů začal postupně omezovat loni v prosinci, vždy o deset miliard dolarů měsíčně.
Měnová politika Fedu ale má i nadále daleko do normálního stavu. Základní úroková sazba zůstává od prosince 2008 prakticky na nule a rozvaha banky se kvůli nákupům bondů zvýšila na více než čtyři biliony dolarů. To je osmkrát víc než před krizí.
Poslední kolo nákupů bylo na rozdíl od zásahů v době krize a krátce po ní hodnoceno nejednoznačně. Většina činitelů Fedu zdůrazňovala, že nákupy drží dlouhodobé úroky na minimu, což prospívá firmám i domácnostem. Řada ekonomů ale poukazovala na to, že nic takového se nedá dokázat a že jediným výsledkem intervencí byl růst cen akcií.
Fed ukončil podpůrné nákupy dluhopisů (zdroj: ČT24)
V prohlášení vydaném po zasedání měnového výboru vyjádřil Fed důvěru v další oživování ekonomiky, a to navzdory útlumu v některých velkých ekonomikách světa, jako je Čína nebo Německo. „Výbor dál pozoruje v ekonomice dostatečnou sílu, která bude podporovat další směřování k maximální zaměstnanosti v situaci cenové stability,“ uvedla centrální banka, podle které se zlepšuje i situace na americkém trhu práce.
Ve druhém čtvrtletí ekonomika USA oživila ze zimního propadu a vzrostla o 4,6 procenta, tedy nejrychleji za dva a půl roku. Míra nezaměstnanosti pak v září klesla na šestileté minimum 5,9 procenta.
Ohledně úrokových sazeb dal Fed opět najevo, že s jejich zvyšováním spěchat nebude, právě naopak. Základní krátkodobé sazby zůstanou prý po ukončení nákupů dluhopisů ještě „značnou dobu“ nízké. Zato inflace by měla podle centrálních bankéřů postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli.