Česko bude lákat čtvrtého mobilního operátora, schválila vláda. Ale až pro budoucí síť 5G

Česko bude v druhé polovině letošního roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět lákat čtvrtého mobilního operátora. Vláda schválila návrh podmínek aukce, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Od příchodu čtvrtého operátora si slibuje pokles cen.

Chystaná aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz by mohla vynést kolem osmi miliard korun, podobně jako předchozí soutěž o frekvence pro LTE v roce 2013. „Jsou to veřejné konzultace a každý zájemce má možnost se toho zúčastnit a obrátit se na Český telekomunikační úřad. My jako vláda budeme aktivní a budeme se snažit vyhledat investory,“ uvedl Babiš.

Český telekomunikační úřad počítá s tím, že by lákal čtvrtého mobilního operátora ke vstupu na trh přednostní možností podat nabídku na vyhrazený blok 10 MHz z celkových 30 MHz v pásmu 700 MHz. Nový operátor by vedle třetiny z nabízených frekvencí zároveň získal právo na národní roaming v sítích stávajících operátorů do doby, než postaví síť vlastní. Frekvence mají operátoři získat na 15 let. „Potřebujeme jistotu, že stávající operátoři toho nového na trhu pustí,“ uvedl Babiš.

Vedle stávajících operátorů T-Mobilu, O2 a Vodafonu o kmitočty projevil zájem Nordic Telecom, který provozuje síť v pásmu 420 MHz. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by se aukce mohli zúčastnit investoři z Evropy, ale například i z Jižní Koreje nebo USA.

Podle operátorů nejsou ceny ve skutečnosti tak vysoké

Vláda si od příchodu čtvrtého operátora slibuje pokles cen, zopakoval Babiš. Podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Operátoři se brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku.

Zájem o dění na mobilním trhu zvýšil nedávný výrok ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO), podle níž si za vysokou cenu mobilních dat mohou sami Češi. Podle ní spíš hledají připojení k bezdrátovým wi-fi sítím. Vybudování mobilních sítí stálo operátory miliardy korun a data jsou podle Novákové drahá proto, že je využívá jen malá skupina lidí.

Do situace se v březnu vložil premiér Babiš, který si vyžádal ceníky operátorů. Následně na Twitteru získaný dokument o „reálných cenách mobilních dat“, který mu dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), ostře zkritizoval.

Obsah šestistránkové prezentace označil za neuvěřitelný, chybí v ní podle něj základní údaje, o které žádal. Asociace v dokumentu odkazuje například na studii z letošního ledna, podle které jsou ceny dat v Česku pod průměrem Evropské unie. „Pokud je toto maximum, co může APMS dodat, pak další jednání s ní postrádá smysl,“ uvedl Babiš.

Soutěž má skončit začátkem příštího roku

Český telekomunikační úřad již dříve oznámil, že by soutěž měla začít ve druhé polovině letošního roku, tak aby skončila na začátku roku 2020. V pololetí příštího roku by operátoři mohli získat příslušné kmitočty ze soutěže. Frekvence v pásmu 700 MHz se uvolní po přechodu televizního vysílání na nový standard DVB-T2 v příštím roce, pásmo 3,4 až 3,6 GHz je volné.

Operátoři, kteří v aukci získají frekvence v pásmu 700 MHz, by podle dosažené velikosti spektra měli mít povinnost podat nabídku do veřejné zakázky ministerstva vnitra na zajištění komunikace krizových a bezpečnostních složek. Proti původnímu záměru tak ministerstvo vnitra nezíská část nabízených kmitočtů na vybudování vlastní sítě pro bezpečnostní složky.

Sítě 5G umožňují datové přenosy o rychlosti přes jeden Gbit/s, což je desetinásobek v současnosti dosahovaných rychlostí v sítích LTE. Mají umožnit rozvoj oblastí, jako je autonomní řízení nebo internet věcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 46 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...