Češi si objednali Dluhopisy Republiky za tři miliardy korun. Stát rozjíždí další emisi

Lidé si v první emisi Dluhopisu Republiky objednali cenné papíry za 3,07 miliardy korun. Ministerstvo financí spustilo jejich prodej na počátku prosince. Splatnost je šest let a průměrný roční výnos emise bude 2,07 procenta před zdaněním. Ministerstvo nyní zahájilo upisovací období pro další emisi státních dluhopisů určených občanům.

„Zájem občanů o Dluhopis Republiky nás potěšil. Nejen, že se nám podařilo zvýšit podíl spořicích dluhopisů na státním dluhu, ale také jsme téma veřejných financí a jejich udržitelnosti otevřeli ve veřejném prostoru, což jako ministryně financí jednoznačně vítám,“ uvedla šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO).

Objem cenných papírů, který si lidé nyní objednali, je vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014. Tehdy objednávky občanů činily 1,45 miliardy korun. Zároveň však aktuální objem zaostal za zbylými emisemi spořicích dluhopisů po roce 2011, kdy s jejich vydáváním začal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

  • Podle dřívějších informací ministerstva financí celkový objem vánoční emise spořicích dluhopisů v prosinci 2013 činil 21,3 miliardy korun. Při jarní emisi 2013 to bylo 17,5 miliardy korun. Vánoční emise 2012 činila zhruba 30 miliard korun.

Dluhopisy z nynější první emise je třeba uhradit do středy 23. ledna. „V případě, že budou všechny žádosti o úpis do tohoto data uhrazeny a dluhopisy emitovány, zvýší se podíl spořicích státních dluhopisů na celkovém státním dluhu o zhruba 60 procent. V absolutních číslech jde o nárůst z 5,2 miliardy korun na 8,3 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo.

V pondělí pak začal resort přijímat objednávky v rámci druhého upisovacího období. Objednávat cenné papíry bude možné do 15. března 2019. Dluhopisy budou následně vydány 1. dubna. Průměrný úrok před zdaněním stanovilo ministerstvo na 1,99 procenta. Třetí emise je pak v plánu od 18. března do 14. června s následným vydáním dluhopisů 1. července.

První emise Dluhopisu Republiky
Zdroj: ČT24

Dluhopisy mají korunovou hodnotu, lidé mohou poptávat minimálně tisíc

Nové dluhopisy jsou vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila k daňové optimalizaci. Dluhopis Republiky podléhá standardní 15procentní srážkové dani.

V rámci jednotlivých upisovacích období, která na sebe navazují, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě tisíc korun a maximální hodnotě jeden milion korun. Objem emisí není předem stanoven, pouze období, kdy si je možné cenné papíry objednat.

Dluhopisy budou prodávány nepřetržitě každý den přes internetovou aplikaci pssd.sporicidluhopisycr.cz. Pro zájemce, kteří nevyužili možnost nákupu dřívějších emisí a zřízení elektronického přístupu ke správě majetkového účtu, je podle Schillerové k dispozici 47 vybraných poboček Československé obchodní banky. Podle ministryně se podíl dluhopisů pro občany na státním dluhu zvýšil na 0,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...