TOP 09 chce na druhý pokus sněmovnou protlačit finanční ústavu

Praha - Poslanci TOP 09 předložili návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Takzvaná finanční ústava a na ni navazující zákony stanovují dluhový limit, který nesmí Česká republika překročit. Když se mu země přiblíží, automaticky musí začít přijímat úsporná opatření. Například omezit provozní výdaje nebo snížit platy poslancům a senátorům. ČSSD ale o těchto zákonech prozatím jednat nechce, sociální demokraté by raději podepsali evropskou úmluvu, kterou dříve Česko spolu s Velkou Británií odmítlo.

Totožný návrh předložila už bývalá koaliční vláda Petra Nečase. Poslanci ale finanční ústavu před volbami už nestihli schválit, dostala se pouze do druhého čtení. Teď Miroslav Kalousek znovu předložil tři zákony, které jasně stanovují, jak by se měl stát v krizových situacích zachovat. „Jsou tam odstupňované jednotlivé limity, dluhové brzdy. Prováděcí zákon pak jasně říká, co vláda a jakým způsobem musí dělat, v případě, že se dosáhne dluhových limitů,“ oznámil Kalousek.   

Finanční ústava stanovuje jednotlivá dluhová pásma, počítá také se vznikem Národní rozpočtové rady, což by měla být nezávislá instituce, která by dohlížela na hospodaření státu.

Dluhová pásma

  • do 40 % HDP -  žádná specifická opatření, fungují operativní fiskální pravidla
  • 40-45 % HDP - vláda musí poslancům odůvodnit zvýšení dluhu a navrhnout opatření, ta konzultuje s Národní rozpočtovou radou
  • 45-48 % HDP - podle zvláštního zákona vláda sníží výdaje v rozpočtu na daný rok, v návrzích na rozpočet na následující rok nesmí výdaje překročit výši z předchozího roku, sníží se platy ministrům, poslancům i senátorům
  • 48-50 % HDP - vláda předloží návrh na vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, totéž platí pro obce, veřejné instituce se nesmějí dále zadlužovat
  • nad 50 % HDP - vláda musí požádat poslance o vyslovení důvěry

Co přesně navrhuje TOP 09? Na podrobný návrh finanční ústavy se podívejte ZDE.

Nastavení jednotlivých dluhových pásem ale ještě není definitivní, Kalousek připustil, že o hranicích je TOP 09 ještě připravená diskutovat. Zákon nicméně počítá s přísnějšími limity, než požaduje Evropská unie (ta má dluhový limit ve výši 60 procent). „ČR musí mít nižší poměr celkového veřejného dluhu k HDP, než stanovují unijní pravidla, protože jako malá a otevřená ekonomika je citlivější na vnější šoky a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky,“ tvrdí TOP 09.

ČSSD chce podpis evropského fiskálního paktu

„Úzkostlivě jsme se snažili zapracovat do zákona všechny připomínky, které zejména sociální demokracie v minulém období měla,“ dodal Kalousek. Sociálním demokratům například vadilo, že vláda nepředložila doprovodný zákon, který by stanovil podrobnosti fungování finanční ústavy. TOP 09 bude teď ve sněmovně hledat pro finanční ústavu podporu napříč politickým spektrem.

Jenže ČSSD zatím nechce o zákonu jednat. „Pro sociální demokracii má smysl mluvit o fiskální ústavě pouze v rámci podepsání takzvaného fiskálního paktu, což je smlouva na evropské úrovni, ke které se nepřipojily pouze Spojené království a Česká republika,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jan Mládek. (Více čtěte ZDE)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...