Kontrolorům se nelíbí, že zemědělské dotace mířily hlavně k velkým firmám. A ještě neprůhledně

Nahrávám video
NKÚ: Peníze z evropských dotací na rozvoj venkova získávají velké firmy na úkor menších podniků
Zdroj: ČT24

Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.

NKÚ se při kontrole zaměřil na rozdělování peněz z opatření Spolupráce v Programu rozvoje venkova v programovacím období 2014 až 2020. Dotace mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům.

Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy na jednu konkrétní oblast – podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy.
Václav Kešner
mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu

V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat.

Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento.

Mluvčí NKÚ považuje malé výdaje na výzkum za zarážející, protože podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje.

„Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem,“ uvedl Kešner.

Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací. Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, známý je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou.

Navíc má podle NKÚ čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů. „Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě s tím něco dělat,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 3 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 13 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...