Kontrolorům se nelíbí, že zemědělské dotace mířily hlavně k velkým firmám. A ještě neprůhledně

3 minuty
NKÚ: Peníze z evropských dotací na rozvoj venkova získávají velké firmy na úkor menších podniků
Zdroj: ČT24

Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.

NKÚ se při kontrole zaměřil na rozdělování peněz z opatření Spolupráce v Programu rozvoje venkova v programovacím období 2014 až 2020. Dotace mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům.

Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy na jednu konkrétní oblast – podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy.
Václav Kešner
mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu

V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat.

Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento.

Mluvčí NKÚ považuje malé výdaje na výzkum za zarážející, protože podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje.

„Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem,“ uvedl Kešner.

Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací. Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, známý je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou.

Navíc má podle NKÚ čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů. „Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě s tím něco dělat,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...