Češi hledí do příštího roku optimisticky. Jen pětina se bojí, že se budou mít hůř

Osm z deseti Čechů čeká, že se příští rok nebude mít hůř než v letošním roce. Celkově si to myslí téměř 78 procent lidí. Naopak zhoršení situace očekává necelá pětina obyvatel. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting, který uskutečnila agentura Ipsos.

Největšími optimisty jsou mladí lidé ve věku 18 až 26 let, u nichž zlepšení situace proti loňskému roku očekává 61 procent dotázaných. Největší pesimisté jsou pak starší lidé ve věku 54 až 65 let, zhoršení situace očekává více než každý pátý z nich.

„Výsledky potvrzují celkovou dlouhodobou situaci, kdy česká ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a kupní síla obyvatel je vysoká. V příštím roce ekonomika poroste podle prognózy ministerstva financí zhruba stejným tempem a inflace by se měla pohybovat okolo inflačního cíle ČNB,“ komentoval vývoj investiční analytik Broker Consulting Martin Novák.

Lidé by si měli tvořit rezervu na horší časy

Právě dobu ekonomického rozmachu by měli podle něj lidé využít k tvorbě finanční rezervy. Ekonomický růst bude časem zákonitě vystřídán ekonomickým poklesem, a tehdy bude těžší si odkládat, dodal.

Že by Češi neměli otálet s tvorbou rezerv, dokazuje i to, že téměř pětina respondentů se v příštím roce obává nečekaného výpadku příjmů, který ze současné rezervy nepokryje. „Nelze říci přesnou výši finanční rezervy, ale obecným pravidlem je, že by měla pokrýt náklady domácnosti po dobu šesti měsíců,“ upozornil Novák.

Nejméně se Češi obávají ztráty zaměstnání spojené s výpadkem příjmu (čtyři procenta) a neplacení závazků spojených s exekucí (pět procent). „Je to logické, protože zažíváme období rekordně nízké nezaměstnanosti a nic neukazuje na to, že by se situace měla zhoršovat. Lidé se tak nebojí ztráty zaměstnání nebo toho, že by hledali práci dlouhodobě,“ doplnil Novák.

Doznívající doba nízkých úrokových sazeb přeje těm, kteří platí více závazků. Pro ně může být rozhodně zajímavá konsolidace, která jim pomůže měsíčně snížit splácenou částku a ulehčit tak rodinnému rozpočtu. Každý šestý respondent pak věří, že si finančně polepší a bude si buď spořit nebo investovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...