Brno přišlo o další leteckou linku. Wizz Air bude do londýnského Lutonu létat raději z Bratislavy

1 minuta
UvR: Wizz Air přestane létat z Tuřan do Lutonu
Zdroj: ČT24

Letecká společnost Wizz Air s 8. lednem zruší spojení mezi Brnem a londýnským Lutonem. Jihomoravskému letišti tak s počátkem nového roku zbydou už jen dvě pravidelné linky – na londýnský Stansted a do Mnichova.

Linka, která třikrát týdne spojovala jižní Moravu s britskou metropolí, končí po sedmi letech. Kapacitu ze spojení Tuřan s Londýn-Luton přesune Wizz Air na linky s vyšší poptávkou, řekla Sorina Ratzová z centrály letecké společnosti. Aerolinky už před týdnem oznámily, že se bude jednat o Bratislavu.

Dopravce podle serveru Zdopravy.cz nabízí zákazníkům, kteří měli rezervace na pozdější datum, náhradní lety, nebo jim vrací 120 procent ceny letenky.

Wizz Air již zrušil s koncem letního letového řádu linku do Eindhovenu. „V leteckém průmyslu je běžné, že se lety mění podle sezony nebo výkonnosti trasy. Wizz Air neustále monitoruje vytíženost na svých linkách, aby byl schopen nabídnout nejpopulárnější služby za nejnižší ceny. Protože ale stále hledáme nové příležitosti, které by splnily očekávání našich zákazníků, kapacita z těchto letů bude přesunuta na linky s vyšší poptávkou,“ uvedla Ratzová.

 Spojení Brna s Londýnem zajišťuje ještě společnost Ryanair, která létá na letiště ve Stanstedu. Zatímco vytíženost londýnské linky Ryanairu se pohybovala až okolo 95 procent, linka Wizz Airu měla vytížení nižší, pohybovalo se okolo 87 procent.

„To je vysoká obsazenost. Ale nepřísluší nám komentovat interní rozhodnutí Wizz Airu,“ řekl mluvčí provozovatele letiště Accolade Jiří Sochor.

Kraj jedná o příchodu nových dopravců

Po odchodu Wizz Airu zbudou v Brně pouze dvě pravidelné linky. Vedle letů do Londýna od Ryanair je to linka do Mnichova, kterou provozuje bmi Regional. Tato linka je však ztrátová a kraj a město schválily memorandum, díky němuž by mohlo z veřejných rozpočtů zamířit k dopravci během následujících čtyř let každoročně až 1,47 milionu eur (37 milionů korun). 

Konec linky Wizz Airu nastal v době, kdy Jihomoravský kraj jedná o příchodu nových dopravců. Ti by měli létat již od letního letového řádu na pěti linkách, a to od konce března. „Náš postup konec linky neovlivňuje,“ řekl hejtman Bohumil Šimek (ANO). Zatím není jasné, které lety a aerolinky by mohly spojení Brna se světem zajistit.

Brněnské letiště očekává, že letos odbaví 460 000 cestujících, což je na úrovni let 2013 a 2015, loni to bylo 418 000. Mírně přes padesát procent všech cestujících létá z Brna charterovými lety na dovolenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...