Pět milionů aut se dočká kvůli emisím úpravy softwaru. Slíbily to německé automobilky

Nahrávám video

Německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. O dohodě, kterou na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně uzavřeli zástupci německé vlády a domácích automobilek, informovali účastníci jednání. V den jednání pak přišel německý deník Bild s výsledky testů, podle nichž velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy.

Dohoda, na níž přistoupily automobilky Volkswagen, BMW, Daimler a Opel, se týká velké většiny vozů splňujících emisní normu Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí.

Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen jako je Škoda nebo Seat.

Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Na spotřebu, výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít žádný dopad.

Nové dieselové vozy normy Euro 6 mají produkovat maximálně 80 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Drtivá většina z nich to ale splňuje jen při laboratorních testech a ve skutečném provozu produkuje mnohonásobně více emisí.

Vedle úprav softwaru se ve středu automobilky Volkswagen, BMW a Daimler zavázaly také k tomu, že budou přispívat do fondu vlády na udržitelnou mobilitu ve městech. 

Výrobci aut mají také přijít s pobídkami, které povedou k tomu, že uživatelé starší diesely vymění za nové. BMW takový krok oznámila už dnes. Svým klientům po celé Evropě do konce roku nabízí odkup aut splňujících normu Euro 4 a starších až za 2000 eur, pokud si zároveň pořídí nový vůz kategorie Euro 6 nebo nové elektroauto.

Organizace na ochranu životního prostředí i největší evropský automotoklub ADAC však vedle softwarových změn požadují také technické úpravy aut, například namontování modernějších katalyzátorů. Jen takové kroky podle nich povedou k dostatečnému snížení emisí, a to až o 90 procent.

Také ministerstvo životního prostředí se nechalo slyšet, že středeční dohoda je jen prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Podobně se vyjadřovala i většina zástupců německých spolkových zemí, které si stejně jako automobilky nepřejí jízdní zákazy. Věří, že se jim díky  oznámeným krokům vyhnou.

Vedle zástupců automobilek Volkswagen, Porsche, Audi, Mercedes, BMW, Opel a amerického Fordu se ho účastnili také představitelé řady spolkových zemí. Pozváni na něj naopak nebyli zástupci ochránců spotřebitelů nebo životního prostředí.

Vstřícné kroky automobilových firem, kterým klesá prodej naftových vozů, jsou podle pozorovatelů i důsledkem zvýšeného tlaku veřejnosti a politiků kvůli několika skandálům v poslední době.

„Automobilový průmysl si je vědom toho, že výrazně ztratil na důvěře,“ připustilo VDA. Ministerstva zase hovořila o nutnosti „nové kultury zodpovědnosti“. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Testy ukázaly velikost průšvihu automobilek

Velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy, uvedl deník Bild. Ze 75 vozů, které nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, je dodržely jen čtyři. 

Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI, které produkovalo 1422 miligramů oxidů dusíku na kilometr, a normu Euro 6, která počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr, tak překročilo téměř osmnáctkrát. Mezi největší znečišťovatele patřily i modely Volvo S90 4D, Fiat 500X 2.0, Renault Capture 1.5 dCi, Landrover Discovery Sport HSE TD4 nebo Mercedes B 180 d. „Seznam ukazuje, že hraniční hodnoty dramaticky překračují i nové modely. To není možné přijmout,“ nechal se slyšet Axel Friedrich, který testy vedl.

Také Porsche spadlo do emisního skandálu. Na archivním snímku vůz Cayenne u emisního testu
Zdroj: Reuters

K podobným výsledkům došly dříve i testy německých úřadů, které ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu v průměru 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Podle současných právních předpisů však auta nemusí normy dodržovat ve skutečném provozu, ale jen při měření v laboratoři.

V provozu při aktuálním testu dokázaly požadované hodnoty dodržet jen modely Audi A5 2.0 TDI, Mercedes E 200d s novým motorem OM-654, Audi Q3 2.0 TDI quattro a VW Sharan 2.0 TDI. 

Jak dění v Německu může pocítit Česko

Šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký naznačil, že pokud se budou diesely v Německu omezovat, Česko se může stát odkladištěm těchto vozů. „Pokud se nezmění současný benevolentní přístup, že se k nám může dovážet takřka cokoliv a uvést do provozu.“

Pokud by se tedy Němci nemohli zbavit „hodně škodlivých aut“ doma, tak by je přesouvali k nám a do okolních zemí. Rybecký však dodal, že tato auta by byla ještě mnohem čistější než velké množství těch, která jsou už v Česku v provozu.

Nahrávám video

K budoucnosti dieselů řekl šéfredaktor, že jednoznačně nebudou na ústupu. Bude se s nimi dál pracovat, protože jsou oblasti, kde budou ještě mnoho let nezastupitelné. Zmínil kamionovou dopravu (byť zde připustil určitá omezení), lodní dopravu (zde by to bez nich nešlo vůbec) či zemědělské stroje. Vznětové motory tak zřejmě budou ustupovat u osobních aut (u některých kategorií tak podle něho asi vymizí v dohledné době úplně).

„Současná technika však není připravena na úplnou náhradu vznětových motorů, pokud si chceme udržet současnou životní úroveň,“ dodal Rybecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 5 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 19 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...