Pět milionů aut se dočká kvůli emisím úpravy softwaru. Slíbily to německé automobilky

Nahrávám video

Německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. O dohodě, kterou na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně uzavřeli zástupci německé vlády a domácích automobilek, informovali účastníci jednání. V den jednání pak přišel německý deník Bild s výsledky testů, podle nichž velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy.

Dohoda, na níž přistoupily automobilky Volkswagen, BMW, Daimler a Opel, se týká velké většiny vozů splňujících emisní normu Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí.

Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen jako je Škoda nebo Seat.

Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Na spotřebu, výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít žádný dopad.

Nové dieselové vozy normy Euro 6 mají produkovat maximálně 80 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Drtivá většina z nich to ale splňuje jen při laboratorních testech a ve skutečném provozu produkuje mnohonásobně více emisí.

Vedle úprav softwaru se ve středu automobilky Volkswagen, BMW a Daimler zavázaly také k tomu, že budou přispívat do fondu vlády na udržitelnou mobilitu ve městech. 

Výrobci aut mají také přijít s pobídkami, které povedou k tomu, že uživatelé starší diesely vymění za nové. BMW takový krok oznámila už dnes. Svým klientům po celé Evropě do konce roku nabízí odkup aut splňujících normu Euro 4 a starších až za 2000 eur, pokud si zároveň pořídí nový vůz kategorie Euro 6 nebo nové elektroauto.

Organizace na ochranu životního prostředí i největší evropský automotoklub ADAC však vedle softwarových změn požadují také technické úpravy aut, například namontování modernějších katalyzátorů. Jen takové kroky podle nich povedou k dostatečnému snížení emisí, a to až o 90 procent.

Také ministerstvo životního prostředí se nechalo slyšet, že středeční dohoda je jen prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Podobně se vyjadřovala i většina zástupců německých spolkových zemí, které si stejně jako automobilky nepřejí jízdní zákazy. Věří, že se jim díky  oznámeným krokům vyhnou.

Vedle zástupců automobilek Volkswagen, Porsche, Audi, Mercedes, BMW, Opel a amerického Fordu se ho účastnili také představitelé řady spolkových zemí. Pozváni na něj naopak nebyli zástupci ochránců spotřebitelů nebo životního prostředí.

Vstřícné kroky automobilových firem, kterým klesá prodej naftových vozů, jsou podle pozorovatelů i důsledkem zvýšeného tlaku veřejnosti a politiků kvůli několika skandálům v poslední době.

„Automobilový průmysl si je vědom toho, že výrazně ztratil na důvěře,“ připustilo VDA. Ministerstva zase hovořila o nutnosti „nové kultury zodpovědnosti“. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Testy ukázaly velikost průšvihu automobilek

Velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy, uvedl deník Bild. Ze 75 vozů, které nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, je dodržely jen čtyři. 

Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI, které produkovalo 1422 miligramů oxidů dusíku na kilometr, a normu Euro 6, která počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr, tak překročilo téměř osmnáctkrát. Mezi největší znečišťovatele patřily i modely Volvo S90 4D, Fiat 500X 2.0, Renault Capture 1.5 dCi, Landrover Discovery Sport HSE TD4 nebo Mercedes B 180 d. „Seznam ukazuje, že hraniční hodnoty dramaticky překračují i nové modely. To není možné přijmout,“ nechal se slyšet Axel Friedrich, který testy vedl.

Také Porsche spadlo do emisního skandálu. Na archivním snímku vůz Cayenne u emisního testu
Zdroj: Reuters

K podobným výsledkům došly dříve i testy německých úřadů, které ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu v průměru 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Podle současných právních předpisů však auta nemusí normy dodržovat ve skutečném provozu, ale jen při měření v laboratoři.

V provozu při aktuálním testu dokázaly požadované hodnoty dodržet jen modely Audi A5 2.0 TDI, Mercedes E 200d s novým motorem OM-654, Audi Q3 2.0 TDI quattro a VW Sharan 2.0 TDI. 

Jak dění v Německu může pocítit Česko

Šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký naznačil, že pokud se budou diesely v Německu omezovat, Česko se může stát odkladištěm těchto vozů. „Pokud se nezmění současný benevolentní přístup, že se k nám může dovážet takřka cokoliv a uvést do provozu.“

Pokud by se tedy Němci nemohli zbavit „hodně škodlivých aut“ doma, tak by je přesouvali k nám a do okolních zemí. Rybecký však dodal, že tato auta by byla ještě mnohem čistější než velké množství těch, která jsou už v Česku v provozu.

Nahrávám video

K budoucnosti dieselů řekl šéfredaktor, že jednoznačně nebudou na ústupu. Bude se s nimi dál pracovat, protože jsou oblasti, kde budou ještě mnoho let nezastupitelné. Zmínil kamionovou dopravu (byť zde připustil určitá omezení), lodní dopravu (zde by to bez nich nešlo vůbec) či zemědělské stroje. Vznětové motory tak zřejmě budou ustupovat u osobních aut (u některých kategorií tak podle něho asi vymizí v dohledné době úplně).

„Současná technika však není připravena na úplnou náhradu vznětových motorů, pokud si chceme udržet současnou životní úroveň,“ dodal Rybecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...