Růst ekonomiky eurozóny začátkem roku zrychlil. Velmi dobře se v dubnu dařilo německému průmyslu

Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední dva roky. Oznámil to statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj dřívější odhad, podle kterého růst zůstal na 0,5 procenta, tedy na úrovni z loňského čtvrtého čtvrtletí. Zároveň si velmi dobře vedla průmyslová výroba v Německu, která v dubnu překonala očekávání.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle revidovaných údajů zvýšil o 1,9 procenta namísto dříve ohlášených 1,7 procenta. Meziroční růst tak zrychlil z 1,8 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí.

Eurostat zlepšil rovněž údaje o růstu ekonomiky celé EU. HDP Evropské unie tak podle aktuální zprávy v prvním čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům a v meziročním srovnání se zvýšil o 2,1 procenta.

Německému průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání

Průmyslová výroba v Německu v dubnu překonala očekávání. Meziměsíčně stoupla o 0,8 procenta, ekonomové v anketě agentury Reuters odhadovali, že poroste jen o 0,5 procenta. Nejvíce se dařilo energetickým podnikům, oznámilo německé ministerstvo hospodářství. Údaje o průmyslové výrobě tak po zklamání, které přinesl dubnový pokles průmyslových zakázek, znovu dávají naději, že největší evropská ekonomika dále poroste. Horší
výsledky zaznamenal stavební průmysl a z výrobních linek sjelo méně spotřebního zboží.

„Hospodářské oživení v Německu pokračuje již devátým rokem a není tu žádný náznak, že by to najednou mělo skončit,“ řekl analytik banky ING Carsten Brzeski. Jeho optimismus sdílí i ekonomka Ulrike Kastensová z banky Sal. Oppenheim, podle níž se průmyslu dobře dařilo v prvním čtvrtletí, a tento trend bude ve druhém čtvrtletí pokračovat.

Ministerstvo také upravilo březnovou hodnotu směrem nahoru. Původně oznámený propad o 0,4 procenta nakonec činil jen 0,1 procenta.

Ve středu bylo oznámeno, že se objem nových zakázek německých průmyslových podniků v dubnu meziměsíčně snížil o 2,1 procenta, což bylo mnohem více, než odhadovali analytici.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil o 1,9 procenta, nejprudším tempem za pět let. Hospodářský růst v Německu loni podpořila silná soukromá spotřeba, zvýšené vládní výdaje a příznivý vývoj ve stavebním sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...