Alitalia denně prodělává zhruba milion eur. Nízkonákladoví dravci čekají, zda padne

Letecká společnost Alitalia, která je z 49 procent vlastněna vlajkovým přepravcem Spojených arabských emirátů Etihad a dvěma největšími italskými bankami Intesa Sanpaolo a Unicredit, požádala před několika dny o ochranu před věřiteli. Dohnal ji k tomu nesouhlas zaměstnanců s restrukturalizací, která již byla dokonce dojednaná s odbory.

Alitalia se tak ocitla pod zvláštní správou a vláda odsouhlasila i to, že aerolinkám poskytne překlenovací úvěr 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun). Nyní se bude rozhodovat, co dál.

V Itálii i mimo ni má italská letecká společnost Alitalia přezdívku „létající odboráři“, což docela trefně vystihuje stávající situaci, míní analytik Komerční banky Richard Miřátský. Dlouhodobý problém této firmy, která za svoji skoro sedmdesátiletou historii byla pouze několikrát v zisku, je podle ekonomů relativně jednoduchý.

„Na výnosové straně tlačí ceny letenek dolů nízkonákladové aerolinky, které jsou v evropském vzdušném prostoru schopny operovat výrazně efektivněji. Na vnitrostátních letech pak společnosti navíc konkurují i rychlovlaky, jejichž rychlost, kvalita a pohodlnost v poslední dekádě výrazně vzrostla. Vlakovému spojení nahrává i geografický tvar Itálie do písmene T, který dopravu výrazně zjednodušuje, a relativně velká vzdálenost hlavních letišť od dvou hlavních měst Říma a Milána. Na straně nákladů pak Alitalii tíží vysoké personální a ostatní provozní náklady a rostoucí ceny ropy, které tlačí náklady na palivo vzhůru,“ konstatuje Miřátský.

Hlavním problémem Alitalie podle analytika finančních trhů Next Finance Jiřího Cihláře je, že společnost neustále „lepí nové a nové díry“. „Už v roce 2008 byla společnost v insolvenci. Jenže skrze nástrahy krize ji nakonec provedly injekce z veřejných peněz. Přitom firma dlouhodobě prodělává. Její život tak je a bude založen na pomoci zvenku,“ říká.

Analytici odhadují, že Alitalia má finanční prostředky na fungování přibližně do poloviny, maximálně do konce května a každý den prodělává zhruba jeden milion eur. Italská vláda odsouhlasila poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun), který má podnik udržet v provozu do konce roku. Vládou jmenovaní správci by během této doby měli rozhodnout o dalším osudu společnosti.

Alitalia
Zdroj: Andrea Ronchini/ČTK/ZUMA

Zaměstnanci předminulý týden odmítli plán vedení, který předpokládal snížení počtu zaměstnanců pozemního personálu o zhruba 1700 a pokles mezd leteckého personálu o osm procent. Vedení přitom původně navrhovalo podstatně výraznější úspory, s odbory se však dohodlo na jejich zmírnění.

„Zaměstnanci tak evidentně sází na to, že vzhledem k parlamentním volbám, které se mají konat zhruba za rok, by vládnoucí Demokratická strana (PD) nedopustila krach vlajkového přepravce a propuštění přes 12 tisíc lidí. Na druhou stranu mnozí Italové jsou znechucení opakovaným zachraňováním firmy, za něž daňoví poplatníci zaplatili už přes sedm miliard eur (188 miliard korun),“ vysvětluje Miřátský.

Vývoj leteckého sektoru určují i ceny ropy

Vývoj celého leteckého sektoru souvisí s dvěma hlavními faktory, makroekonomickým vývojem, který má výrazný vliv na poptávku po osobní i nákladní dopravě, a cenou ropy, která přímo ovlivňuje náklady společnosti.

„Vzhledem k rostoucím cenám ropy a křehkému zotavování evropské ekonomiky nejsou vyhlídky aerolinek příliš růžové. Relativně novým faktorem je bezpečnostní situace. Po sériích teroristických útoků je tak pro leteckou dopravu relativně pozitivním faktorem zklidnění bezpečnostní situace, které zlepšuje výhled především pro spojení Evropa-Asie,“ říká Miřátský.

Letecký business je obecně náročný, protože vyžaduje vysoké investiční náklady. „Drahá letadla je buď nutno koupit, nebo vzít na leasing. Větší aerolinky mají výhodu vyšších tržeb, do kterých mohou rozpočítat své fixní náklady,“ vysvětluje analytik BH Securities Martin Vlček. A připomíná, že v Evropě je více velkých silných dopravců než v Americe, a tak mezi sebou více cenově soutěží a mají nižší marže. Což je pro spotřebitele lepší, pro ziskovost aerolinek však ne.

„Poptávka po letenkách je v pokrizové době poměrně vysoká. Na druhé straně v Evropě stále najdeme společnosti, které se nedokázaly zbavit starých bolístek. Pak na trhu fungují nízkonákladové společnosti, což je z pohledu hospodaření úplně jiná kapitola,“ míní analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.

Z jednotlivých evropských aerolinek se nám z analytického hlediska nejvíce líbí nízkonákladová Ryanair, která si udržuje vedoucí pozici na trhu díky jedněm z nejnižších jednotkových nákladů. Z klasických národních aerolinek pak německá Lufthansa, díky pokračujícím úspěšným omezováním nákladů, konsolidaci organizační struktury a zajímavým partnerstvím.
Richard Miřátský
analytik Komerční banky

O dalším osudu společnosti budou v nadcházejících měsících rozhodovat vládou jmenovaní správci. „Podle mě je nejpravděpodobnější další sanace ze strany státu. O koupi aerolinek bych velký zájem nečekal, právě kvůli problémům s odbory a zaměstnanci. A vzhledem k 12 tisícům zaměstnanců si bankrot společnosti vláda rok před volbami nemůže dovolit,“ přemýšlí nad možnými scénáři analytik Miřátský.

Air France-KLM Group má s Alitalií již zkušenost

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi leteckými společnostmi, které by dokázaly koupit celou společnost Alitalia, to byla Air France-KLM Group, která v roce 2009 získala 25procentní podíl ve výši 323 milionů eur. Jenže byla rychle zklamána pokračujícími ztrátami a během dvou let snížila svůj podíl na méně než jedno procento, píše Reuters.

Ani majitel British Airways, společnost IAG SA, není považována za pravděpodobného uchazeče, protože se soustředí na nákupy, které poskytují spojení na dálku, a to zejména v celém Atlantiku, spíše než na podíly na evropském trhu. Zároveň, podle Reuters, slevoví dopravci pod vedením společnosti Ryanair Holdings a společnosti EasyJet zatím pravděpodobně vyčkají, jak se situace sama vyvine. EasyJet udělal v historii pouze jednu významnou akvizici a společnost Ryanair se vyhýbala převzetí a říkala, že je lepší nechat méně efektivní konkurenty jednoduše skončit.

Podle analýzy univerzity Milano-Bicocca byl v Itálii každopádně v roce 2015 jedničkou irský dopravce Ryanair s tržním podílem 23 procent, oproti 18 procentům pro společnost Alitalia. A Moody's Investors Service uvedl na začátku týdne v poznámce pro klienty, že další levní specialisté, včetně Vueling, společnosti IAG a Norwegian Air Shuttle ASA, pravděpodobně posílí své plány rozvoje v Itálii, pokud bude skutečně společnost Alitalia likvidována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Johnson & Johnson zaplatí za urovnání desítek tisíc žalob miliardy dolarů

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard korun) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků. Jde o přelomovou dohodu, která by mohla ukončit vleklý právní spor provázející firmu už více než deset let, napsala agentura Reuters.
před 43 mminutami

Schodek rozpočtu bude příští rok významně pod 400 miliard korun, řekl Babiš

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nehorázné, tepe ODS výběr šéfa pražského letiště. Schillerová: Je to profesionál

Vláda a opoziční ODS jsou ve sporu kvůli pražskému letišti. Do výběrového řízení na nového šéfa se podle ministerstva financí přihlásilo devět lidí, šest z nich dostalo pozvánku na pohovor. Opozice zpochybňuje průběh tendru i profesní minulost vítěze Radomíra Lašáka. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) jeho nominaci vidí naopak jako příležitost k rozvoji.
před 5 hhodinami

Česko nepřijde o žádné finance, tvrdí Juchelka o kauze se střetem zájmů

Česko nepřijde o žádné peníze z evropských fondů, tvrdí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč, to uvedl v souvislosti s kauzou možného střetu zájmů své bývalé poradkyně Alexandry Semancové. Ministerstvo kvůli tomu nebude předkládat k proplacení Evropské unii šest projektů z Národního plánu obnovy (NPO) a Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
před 19 hhodinami

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

„Z dvaceti levů se stalo dvacet eur.“ Bulhaři po přijetí eura utrácejí víc, vklady přesto rostou

Téměř sedm měsíců po přijetí eura se ukazuje, jak nová měna proměnila finanční návyky Bulharů. Podle ekonomů vzrostly vklady domácností téměř o dvacet procent a na konci března dosáhly bezmála 55,7 miliardy eur (přibližně 1,35 bilionu korun). Rostou také spotřebitelské úvěry. Přesto má mnoho lidí pocit, že jim peníze docházejí rychleji a že nyní utrácejí až dvakrát více.
před 20 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.