Nejbohatší zase o něco zbohatli. Nejvíc si polepšil Buffett

Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa se v letošním roce zvýšila o 237 miliard dolarů (6,2 bilionu korun), což je proti loňsku nárůst o téměř šest procent. Nejvýrazněji si polepšil Warren Buffett, kterému nyní patří druhá příčka nejbohatšího člověka na světě.

Celková hodnota majetku pěti set nejbohatších dosáhla 4,4 bilionu dolarů (114,5 bilionu korun). O výsledku informovala agentura Bloomberg, která vychází ze stavu po úterním závěru obchodování na newyorské burze.

Největší nárůst hodnoty majetku letos zaznamenal americký investor Warren Buffett, jenž zbohatl o 11,8 miliardy dolarů. Hodnota jeho majetku tak dosáhla 74,1 miliardy dolarů (1,9 bilionu korun), což mu zajistilo návrat na pozici druhého nejbohatšího člověka na světě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nejbohatším člověkem světa zůstal spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates, jehož majetek se vyšplhal na 91,5 miliardy dolarů (2,4 bilionu korun). Třetí příčku obsadil s majetkem 71,2 miliardy dolarů (1,8 bilionu korun) Amancio Ortega, který je zakladatelem oděvního řetězce Zara a nejbohatším člověkem v Evropě.

Mezi pěticí lidí s největším nárůstem hodnoty majetku letos byli čtyři Američané. Většina amerických miliardářů, včetně Buffetta, v letošních prezidentských volbách preferovala demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou před republikánským rivalem Donaldem Trumpem, uvedl Bloomberg. Právě Trumpovo vítězství jim ale nakonec přineslo výrazný nárůst hodnoty majetku, protože nastartovalo silný růst akciového trhu.

Jediným neamerickým zástupcem v pětici lidí s největším nárůstem hodnoty majetku je Francouz Bernard Arnault, který má pod kontrolou výrobce luxusního zboží LVMH. Hodnota Arnaultova majetku letos vzrostla o 7,1 miliardy dolarů na 38,9 miliardy dolarů (jeden bilion korun).

Čínští boháči letos utrpěli první pokles hodnoty majetku od roku 2012, kdy agentura Bloomberg zavedla svůj index miliardářů. Jejich majetek se snížil o 11 miliard dolarů, mimo jiné kvůli poklesu cen čínských akcií a oslabení čínského jüanu. Zakladatel největšího čínského internetového obchodu Alibaba Jack Ma ale dokázal svůj majetek zvýšit o 3,6 miliardy dolarů na 33,3 miliardy dolarů (864,5 miliardy korun). Zajistil si tak pozici nejbohatšího člověka v Asii.

Ruští miliardáři se v letošním roce začali zotavovat z negativních dopadů poklesu cen ropy a ekonomických sankcí, které na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi zavedly Spojené státy a Evropská unie. Hodnota jejich majetku se letos zvýšila o 49 miliard dolarů, zatímco v předchozích dvou letech v úhrnu o 63 miliard dolarů klesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...