Krtek: Skokové zdražení jízdného kvůli prohrané arbitráži České dráhy neplánují

Nahrávám video

České dráhy (ČD) očekávají, že ještě letos jim na účet přiteče zhruba tři a čtvrt miliardy korun za převod nádraží, které obdrží od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Dalších 1,5 miliardy korun by mohly získat za převod prvních nástupišť. Zatím jde však pouze o odhad, ČD na tento majetek nemají vypracované cenové posudky. Potvrdil to host Otázek Václava Moravce předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek.

Chátrající nádraží jsou jako koule na noze státních Českých drah. Nikdo je neopravuje a dlouhá léta se řeší, komu mají patřit. V prosinci ale z vlády přichází jasné slovo – patnáct stovek nádraží poputuje z majetku drah do majetku Správy železniční dopravní cesty. Jen původní snahu o bezúplatnou transakci nahradil prodej. Ten měl drahám přinést více než šest miliard korun. Po zásahu Bruselu však má obchod mezi dvěma státními firmami hodnotu jen něco přes tři miliardy.

Převod nádraží za zhruba 3,3 miliardy korun schválila začátkem dubna dozorčí rada Českých drah. Nyní ho bude muset posvětit ještě řídící výbor dopravce. Podle předsedy představenstva Českých drah Pavla Krtka se kvůli tomu zřejmě svolá mimořádná schůze ještě v první polovině května. To znamená, že už v červnu by teoreticky dráhy mohly peníze na účtu mít. Nicméně v letošním hospodaření s nimi nepočítají.

„Tady se v minulosti sliboval prodej nádraží a také různé částky a my jsme od roku 2014 věřitelům i akcionářům přestali jakékoliv částky slibovat. V podnikatelském plánu to tedy není, ale pokud to nastane, je to význačný bonus,“ konstatuje Krtek s tím, že doufá, že se tak stane ještě během letošního roku. Peníze by primárně ČD chtěly použít na snížení zadlužení. Například refinancovat dluhopisové programy.

Celkové zadlužení za celou skupinu je asi 33 miliard korun, takže bychom ho o deset procent dokázali snížit. Ale zatím s těmi penězi nepočítáme, ale byl by to bonus.
Pavel Krtek
předseda představenstva společnosti České dráhy (ČD)

Deník E15 ve středu napsal, že manévry s drážními budovami neskončí ani po převodu nádraží do vlastnictví SŽDC, protože Českým drahám zůstanou pořád pozemky, které chce stát získat. Podle Krtka se jedná asi o pět set prvních nástupišť, která nejsou součástí současné transakce s drážními budovami.

„Musíme postupně. Prodáváme výpravní budovy a v další fázi se dořeší těchto pět set prvních nástupišť, protože ony se musí geometricky oddělit. A to je práce na rok, dva za desítky milionů korun a zaměstnáme tím plno geodetických společností v Česku,“ vysvětlil Krtek. Odhaduje, že tím by mohly dráhy získat dalších zhruba 1, 5 miliardy korun. Převod se tak podle něho neuskuteční dříve než za rok.

Dráhy za loňský rok vykázaly výraznou ztrátu, letos by se tak už stát nemělo

České dráhy ohlásily v pátek za loňský rok poměrně výraznou ztrátu ve výši 1,4 miliardy korun. Důvodem jsou zvýšené náklady v podobě nájmů náhradní autobusové dopravy, které si vyžádaly rozsáhlé výluky na železnici a prohraná arbitráž s dodavatelem lokomotiv, společností Škoda Transportation. Té České dráhy na základě prohrané arbitráže musely vyplatit zhruba 1,2 miliardy korun jako doplatek za pozdě odebrané lokomotivy a inflační navýšení.

Ztráty Českých drah
Zdroj: ČT24

„Nepovažuji výsledek za dobrý, ale provozní výsledky jsou lepší o pár set milionů než v roce 2014. Bohužel nás dostihly zděděná témata, jako je arbitráž se Škoda Transportation, kde jsme prohráli 1,2 miliardy korun. Očekávali jsme přitom, že doplatíme půl miliardy, ale ne už to, že budeme zavázání pravomocně doplatit 700 milionů korun inflačního navýšení. A také nás postihly samozřejmě výluky,“ vysvětluje Krtek.

Tři sta milionů korun totiž činily náklady spojené s náhradní dopravou a dvě stě milionů korun pak osobní náklady, jako přesčasy zaměstnanců spojené se zajišťováním náhradních spojů.

Podle Krtka však nemůžou ČD po SŽDC tyto náklady vymáhat, protože zpětně to nelze, jde o státní rozpočtovou organizaci. „Musíme se ponaučit pro rok 2016, kdy doufáme, že to nebude v takovém rozsahu. Pro tento rok to již máme sjednáno a doufáme, že se to podaří udržet,“ konstatuje Krtek. Podle něho je jednak rozsah výluk menší a už jsou také ukončené soutěže, které s tím souvisí, což znamená větší kontrolu ze strany SŽDC.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jízdné skokově kvůli prohrané arbitráži nezdraží

Kvůli nákladům spojeným s platbou Škodovce vloni v listopadu uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), že je možné, že bude nutné zvýšit cenu jízdného na železnici. To ale Krtek odmítl s tím, že dráhy podobné zdražování neplánují.

„Reálné je, že se od prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, ceny zvýší o inflaci. Jedna věc je totiž roční inflace procento dvě tři, ale udělat skokové zdražení jízdenek nepřipadá v úvahu,“ uvedl. A ani zde by nehovořil o celoplošném zdražení. „Máme konkurenci, je levnější benzín, diesel, je to i o obchodní politice, nemůžeme automaticky zdražovat,“ dodává Krtek.

Hospodářský výsledek společnosti zatím běží podle něho dle stanovených plánů. Osobní doprava je sice lehce v minusu, zmínil Krtek, protože má úrokové náklady ve výši miliardy korun ročně, celá skupina pak 1,3 miliardy korun, a to díky vysokému zadlužení z minulosti.

„Máme cíl, dostat osobní dopravu na nulu během tří let, tak je to v obchodním modelu, ale nesmí nás dostihnout žádné kauzy z minulosti, jako arbitráž se Škoda Transportation, což je smlouva z roku 2004 a spory začaly v roce 2012 po určitých jednostranných zápočtech pohledávek,“ říká Krtek.

A dodává, že každopádně rozhodčí nález považuje firma za skandální, podobně jako uvedl ministr dopravy Ťok, nicméně musí plnit pravomocná rozhodnutí soudu. „Jsme na burze, máme ratingy investiční agentury, nemůžeme si dovolit neplnit rozsudky soudu. Na druhou stranu jsou tam podány dvě žaloby. Jedna na zrušení celého rozhodčího nálezu, druhá na podjatost jednoho ze tří rozhodců,“ upřesnil Krtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 27 mminutami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.