Zmrazit státní dotace do zdravotnictví, zpomalit růst platů státních zaměstnanců nebo přibrzdit zvyšování důchodů. Případně zvýšit daně. To jsou některé z kroků, které by podle finanční ústavy zřejmě musela udělat vláda, pokud by veřejný dluh překročil hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Jenže koalici se ani po víc než roce vyjednávání nepovedlo získat potřebných 120 poslanců. Tím jednání o zákonu, který by brzdil budoucí nezodpovědné vlády, definitivně končí.
Krach finanční ústavy. Dluhová brzda nezískala dostatečnou podporu
7 minut
Události: Krach jednání o finanční ústavě
Naděje na finanční ústavu, která počítala například se zřízením národní rozpočtové rady nebo právě se zmíněnou dluhovou brzdou (55 % HDP) žila od loňského dubna. Tehdy ji poslanci v prvním čtení podpořili. Ve výborech ji pak však začali kritizovat a rozjela se složitá jednání mezi všemi stranami. Vyžádala si to právě představa, že půjde o ústavní zákon s nutnými 120 hlasy pro, který by v budoucnu nebylo jednoduché zvrátit.
Kabinet tedy potřeboval aspoň osm hlasů od opozice. Ty mohla vláda získat například od ODS, která byla ochotna návrh podpořit. Měla ale důležitou podmínku: aby podrobné úsporné kroky napsal kabinet přímo do ústavy.
Chceme, aby záchranné brzdy proti tomu, aby se příliš zadlužoval náš stát, byly přímo v ústavním zákonu, a ne v tom prováděcím.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl ochotný na to přistoupit. A jen se divil, když ČSSD byla proti. Argumentoval tím, že od roku 2013, kdy tato vláda nastoupila do úřadu, veřejný dluh stále klesá.
Například loni činil veřejný dluh 41,1 procenta, daleko od uvažované hranice 55 procent. Přepočítáno na peníze, je současná hodnota vzdálena od případného škrtání vládních výdajů více než 600 miliard korun.
Navíc tvůrce návrhu, ministerstvo financí, předpokládá, že veřejný dluh se bude i v příštích letech pohybovat kolem 40 procent HDP (viz graf). Bohatě tím bude splněno také jedno z kritérií pro případné přijetí eura (60 procent).
Vývoj veřejného dluhu
ČSSD však návrh ODS odmítla a raději přišla s variantou, aby poslanci místo finanční ústavy schválili běžný zákon o rozpočtové odpovědnosti. A to i přesto, že by to mělo jinou váhu než ústavní zákon, jak připustil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
Na to však jednoznačně reagoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který zdůraznil, že „projde-li to formou běžného zákona, nemá to vůbec žádný význam“.
Nastalo tedy domlouvání s ostatními politickými stranami. Komunistům se ovšem zdál ústavní zákon příliš přísný a místopředseda strany Jiří Dolejš soudil, že „raději nic, než špatnou ústavu“. Hnutí Úsvit zase vadilo, že finanční ústava připouští i zvyšování odvodů. Může zvyšovat daně občanům, což je špatně, uvedl Marek Černoch, předseda poslaneckého klubu Úsvit.
A návrh finanční ústavy zamířil k ledu.
