V Řecku poskočila DPH z 13 na 23 procent, zdražily potraviny

Atény – Řecko začíná v praxi naplňovat sliby, které dalo mezinárodním věřitelům – o půlnoci tak odstartovala první vlna zvýšení daně z přidané hodnoty. Sazby DPH poskočily z 13 na 23 procent. Řecké banky také znovu otevřely, výběry z účtů jsou ale nadále omezené a mimo provoz stále zůstává řecká akciová burza. Atény v pondělí také podle tamního resortu financí uhradily část splátky evropské bance a měnovému fondu ve výši 6,25 miliardy eur. Obě instituce později potvrdily, že Atény jim očekávané splátky skutečně uhradily.

Už v neděli sestavil řecký tisk seznam zboží a služeb, které od pondělka podraží. Zvýšená sazba DPH platí například ve všech barech a tavernách u podávaných jídel a nápojů. „Naše ouzo a musaka budou od pondělka, bohužel, dražší,“ citovala agentura DPA číšníka aténské taverny Kostase Sarafise.

  • Podle odhadů přinese zvýšení DPH státu jen do konce letošního roku dodatečných 800 milionů eur (21,6 miliardy korun).

Sazba 23 procent se ale vztahuje i na všechny zpracované potraviny. Platí tedy například pro maso, ryby, kávu, čaj nebo šťávy. Stejně tak podražily vejce nebo mléčné výrobky jako zmrzlina a jogurt. Dražší je i veřejná doprava, hnojiva, prezervativy nebo toaletní papír.

Schválené změny v DPH

Nejnižší sazba 6 procent: léky, knihy, vstupenky do divadel

Snížená sazba 13 procent: základní potraviny, energie, voda, ubytování,

Navýšení z 13 na 23 procent – jídlo v restauracích, zboží v kavárnách, maso, mléčné výrobky (včetně zmrzliny), ryby, toaletní papír, hnojiva, jízdné na veřejnou dopravu

Sazba 13 procent zůstane u základních potravin, energií, vody a ubytování. V případě hotelů nastane růst z 6,5 na oněch 13 procent DPH na začátku října. Ve stejný čas také skončí sleva na DPH, kterou uplatňují oblíbené řecké turistické ostrovy – vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.

Varufakis: Tsipras měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci. Reformy ale selžou

Řecká krize
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA

Řecko si je totiž velmi dobře vědomé přínosů turistiky pro tamní ekonomiku a je tak k zahraničním hostům v tomto směru vstřícné - oblíbené ostrovy, kromě Kréty, mají výraznou slevu na daních, a to i 30 procent. Pokud Atény ale splní slib daný věřitelům, takové slevy na podzim skončí. Týkalo by se to míst, jako je třeba Rhodos nebo Kos a řady dalších ostrovů. A to pocítí i turisté z Česka. „Všechny kontrakty, které se s hoteliéry uzavírají, mají klauzuli o tom, že pokud se změní daňová zátěž, změní se cena,“ vysvětluje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Řecké banky se opět otevřely – byť s omezením

Zvýšení sazby DPH je součástí prvního balíku úsporných reforem, které výměnou za finanční pomoc žádá eurozóna a kterou schválil řecký parlament v noci na čtvrtek. Atény si schválením reforem otevřely cestu nejen k dojednání záchranného programu ve výši až 86 miliard eur, ale i k financování svých bank. ECB totiž ve čtvrtek rozhodla, že tamním bankám zvýší objem nouzového financování (ELA), a to o 900 milionů eur z dosavadních téměř 90 miliard eur.

V zemi tak po třech týdnech končí bankovní prázdniny. Řekové mohli i po uzavření bank vybírat peníze z bankomatů, pro výběry byl ale stanoven denní limit 60 eur (zhruba 1600 korun) na jeden účet. Ten sobotní vládní dekret nahradil týdenním limitem v objemu 420 eur. Znamená to stále částku 60 eur denně. Rozdíl je v tom, že lidé nemusejí k bankomatu každý den, ale částku mohou vybrat najednou. Realita však zatím vypadá tak, že těm, kteří se snaží vybrat povolenou hotovost 420 eur najednou, se to většinou nedaří. I přes dekret, jejž v sobotu vydala tamní vláda, banky dál povolují čerpat pouze 60, některé 65 eur. Podle řeckých médií půjde vybrat schválenou částku až od neděle.

„Nebyli jsme na to připraveni.  Měl jsem 20 eur v kapse, když zavřeli banky. A dnes nám říkali, že bychom mohli vybrat přes 400 eur, ale mně šlo vybrat stejně jen 60, “ popisuje řecký důchodce Andreas Chrisavas.

Zachována byla i řada dalších restrikcí, včetně zákazu převodu peněz do zahraničí. „Pondělní otevření bank má za cíl zvýšit důvěru v ekonomiku a banky obecně spíše než cokoliv jiného včetně dohody s věřiteli,“ uvedl analytik Ústavu pro mezinárodní vztahy Vít Beneš.

To, že byly banky po několik týdnů zavřená podle ekonomů a politologů totiž velmi ovlivnilo celkovou ekonomiku.

  • „Domácí poptávka dále poklesla. Řekové si nebyli jistí, kolik peněz budou mít k dispozici, tak méně utráceli a méně kupovali zboží, což jen prohloubilo problémy ekonomiky. A další dopady lze ještě očekávat po zvýšení DPH, protože již tak dostatečně zbídační Řekové budou dále snižovat svou spotřebu, takže očekávaný výnos DPH není po jejím zvýšení vůbec jistý,“ konstatuje politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Atény mají díky Bruselu na splátku ECB

Vláda premiéra Alexise Tsiprase má tedy volnou cestu k jednání o dalším, v pořadí již třetím, balíčku finanční pomoci ve výši 86 miliard ze záchranného fondu eurozóny (ESM). Evropa ale minulý týden řešila ještě jednu věc – Řecko nemůže čekat na několik měsíců trvající jednání o čerpání těchto financí, protože peníze potřebuje bez přehánění teď hned.

Řecké ministerstvo financí oznámilo, že během pondělí zaslalo Evropské centrální bance splátku 4,2 miliardy eur a Mezinárodnímu měnovému fondu částku přes 2 miliardy korun. Jde o dlužnou částku, kterou měly mezinárodním věřitelům splatit už dříve.

Řecko se nedávno stalo první vyspělou zemí, která fondu přestala včas splácet dluhy. Na konci června neuhradilo splátku ve výši téměř 1,6 miliardy eur, minulé pondělí pak promeškalo splátku 456 milionů eur. Místo toho se v rámci výjimečně používaného pravidla MMF rozhodl sloučit všechny červnové splátky do jedné a zaplatit až na konci měsíce – což se ale nestalo.

Řecké dluhy a věřitelé
Zdroj: ČT24

Brusel proto rozhodl, že Evropská unie poskytne Řecku tříměsíční překlenovací půjčku ve výši 7,16 miliard eur (přes 190 miliard korun) ze staršího celounijního mechanismu známého EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku jak ECB, tak Mezinárodnímu měnovému fondu. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.

Proti použití fondu EFSM, na které se nepodílí pouze eurozóna, ale celá osmadvacítka, se postavila Česká republika a Velká Británie. Češi nakonec svolili až poté, kdy jim bylo slíbeno, že Česku nehrozí žádné riziko - případné ztráty totiž pokryjí výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou.

Řecký parlament čeká ve středu další hlasování o reformách, které Řekové slíbili schválit ještě dříve, než se spustí jednání o balíčku půjček. „Řecká vláda prohlásila, že se bude jednat především o přejímání evropské legislativy, které se týká bank a jejich odolnosti vůči krizím, a také o úpravy civilního soudnictví, které by mělo případně urychlit soudní spory. Součástí projednávání ale nebude reforma penzí nebo zvýšení daní pro farmáře,“ upřesňuje Kulidakis.

2 minuty
V Řecku se od pondělka zvyšuje DPH
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...