Varufakis: Tsipras měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci. Reformy ale selžou

Atény - Ekonomické reformy požadované po Řecku věřiteli výměnou za další finanční výpomoc selžou. V rozhovoru pro BBC to řekl bývalý šéf řecké kasy Janis Varufakis. Chápe ale, že řecký premiér musel dohodu podepsat – když měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci, zvolil druhou možnost.

Třetí záchranný program pro Řecko může dosáhnout až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) a podílet by se na něm měl i Mezinárodní měnový fond (MMF). Řeky ale čekají další úsporná opatření. Podle Varufakise se plán pro Řecko „zapíše do historie jako největší katastrofa makroekonomického řízení“. „Ten plán selže, ať už se k jeho uskutečnění zaváže kdokoli,“ poznamenal Varufakis.  

Ministr odstoupil na začátku měsíce z funkce, aby usnadnil vyjednání dohody. Jeho jednání s ministry financí zemí eurozóny totiž dlouhodobě provázely názorové střety.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Řecký premiér Alexis Tsipras poté oznámil, že je dohoda na světě, ovšem na Řeky jsou kladeny ještě tvrdší podmínky, než jaké odmítli v nedávném referendu. Sám následně uvedl, že dohodě nevěří. 

Noví řečtí ministři už složili přísahu

Podle Varufakise ale premiér prakticky neměl jinou možnost než dohodu podepsat. „Dostali jsme na výběr mezi 'popravou' a kapitulací. On nakonec zvolil kapitulaci,“ podotkl politik. Reformy sice řeckým parlamentem prošly, vláda ale doznala změn - Tsipras se zbavil odpůrců úspor. V sobotu složili noví ministři v Aténách přísahu. 

Řecký premiér Alexis Tsipras při projevu v parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Evropská komise nyní projedná s Řeckem detaily třetího programu ze záchranného fondu eurozóny (ESM) poté, co začátek rozhovorů formálně odsouhlasily unijní státy. Jednání mají trvat několik týdnů a jejich součástí může být i debata o změnách způsobu splátek řeckého dluhu. 

Už v pondělí do Řecka poputuje 7,16 miliardy eur (přes 190 miliard korun) tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího celounijního mechanismu známého jako EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku Evropské centrální bance (ECB) i vrácení částky, kterou už dluží MMF. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 9 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 22 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 23 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.